Americká centrální banka (Fed) nyní odhaduje letošní růst největší ekonomiky světa poněkud pesimističtěji než na jaře a zejména se obává nepříznivého dopadu evropské dluhové krize. Na posledním zasedání svého měnového výboru Fed dokonce uvažoval, zda ekonomika nebude potřebovat nové stimuly. Ukázaly to dokumenty Fedu.
Představitelé Fedu se nyní v průměru domnívají, že hrubý domácí produkt USA letos poroste v rozpětí 3,0 až 3,5 procenta. V dubnu Fed předpokládal růst mezi 3,2 a 3,7 procenta. Míra nezaměstnanosti podle nové prognózy Fedu zůstane do konce roku na 9,5 procenta a přinejlepším se sníží na 9,2 procenta. V dubnu Fed odhadoval pokles až na 9,1 procenta.
Členové měnového výboru Fedu se minulý měsíc shodli, že by měli být v případě nepříznivého ekonomického vývoje připraveni na dodatečné stimulační kroky. Žádná konkrétní opatření však zápis nenaznačil.
"Výbor bude muset zvažovat, zda nebudou vhodné další stimuly, pokud by se vyhlídky měly zřetelně zhoršit," uvádí se v zápisu ze zasedání měnového výboru 22.-23. června. Zároveň by však Fed měl testovat, jakým způsobem stahovat části rozsáhlé úvěrové podpory, kterou od finanční krize napumpoval do finančního systému.
V reakci na zápis Fedu se dnes večer nálada na finančních trzích po zotavení opět zhoršila. Americké akciové indexy ztratily dosavadní zisky a vrátily se do záporných čísel, stejně reagovaly ceny ropy, zatímco euro ztratilo část přírůstku vůči dolaru.
Americká centrální banka v červnu obnovila slib, že základní úrokovou sazbu ještě po delší dobu ponechá na rekordním minimu 0-0,25 procenta, kde je od kobce roku 2008. Připustila však, že slibné oživování ekonomiky by se kvůli nepříznivé situaci v Evropě mohlo zpomalit. Šéf Fedu Ben Bernanke veřejně několikrát vyloučil hrozbu dvojité recese a příští týden představí v Kongresu nový výhled ekonomiky.