Maďarská vláda trvá na tom, že neustoupí požadavkům Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie na nové výdajové škrty a zrušení plánu bankovní daně. Prohlásil to podle maďarského tisku premiér Viktor Orbán. Kurz forintu dnes oživil a smazal část ztrát z pondělka, kdy kvůli neshodě mezi Budapeští a mezinárodními věřiteli propadl o více než tři procenta.
Forint dopoledne posílil o 0,4 procenta na 289,70 HUF za euro a klidnější byl i akciový trh, který v pondělí ztratil téměř tři procenta. Výnosy vládních dluhopisů zůstaly po pondělním nárůstu beze změny.
Analytici se však domnívají, že zisky mohou být dočasné a pokles maďarských aktiv se obnoví. Prudší propad forintu a cen dluhopisů by Orbánovu vládu přiměl jednání s MMF a Evropskou komisí rychle obnovit. Obě instituce v sobotu odešly z jednání o plnění úvěrového programu Maďarska, s tím, že Budapešť musí dál snížit rozpočtový deficit, nejlépe výdajovými škrty, a zdržet se při tom "rušivých" kroků typu bankovní daně.
Orbán podle listu Népszabadság poslancům své strany Fidesz sdělil, že vláda ve sporu o bankovní daň neustoupí. Nehodlá ani zavést nová úsporná sociální opatření, ani před obecními volbami 3. října, ani po nich.
Fidesz v kampani před nedávnými parlamentními volbami odmítl pokračovat v úsporných krocích socialistické vlády a nyní chce prosadit program, který chce zavedením rovné daně podpořit ekonomický růst. Část deficitu hodlá pokrýt daní na banky, která by platila v letošním a příštím roce. Parlament by o této dani měl hlasovat ještě tento týden.
Budapešť podezřívá MMF a EK z toho, že jejich tlak je zčásti veden snahou prosazovat úzké zájmy a nejde jim až tak o snížení deficitu, který je nyní ostatně jeden z nejnižších v celé EU. Podle členů vlády se MMF ve sporu o bankovní daň staví na stranu zahraničních bank působících v zemi; Evropská komise zase brání guvernéra centrální banky Andráse Simora před plánem snížit platy veřejným činitelům, který Brusel chápe jako útok na nezávislost centrální banky.
MMF v pondělí uvedl, že je jednání s Maďarskem nadále otevřen. Maďarský ministr hospodářství György Matolcsy předpokládá, že rozhovory budou obnoveny v září. Bez dokončení prověrky plnění úvěrového programu nebude mít Maďarsko přístup ke zbytku peněz z programu v celkové sumě 25 miliard dolarů (491 miliard Kč). To samo by zemi tolik nevadilo, protože si od loňska stejně půjčuje na trzích, zvýšená nedůvěra investorů by mu však mohla půjčky zdražit a nakonec ji od trhu odstřihnout. Velmi nebezpečný může být navíc pro maďarskou ekonomiku a zejména banky prudký pokles forintu, kvůli němuž v roce 2008 musela Budapešť požádat o úvěr MMF a EU.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dnes varovala před rizikem nákazy v regionu, pokud by otřesy na maďarském trhu pokračovaly. "Případ Maďarska sebou nese riziko nákazy pro další východoevropské země, ty se mu ale mohou bránit tím, že budou pokračovat v reformách a restrukturalizaci," řekl německému listu Handelsblatt prezident EBRD Thomas Mirow. Dodal, že podle jeho názoru se Budapešť v příštích týdnech s MMF dohodne na řešení.
Podle analytiků zřejmě vláda hraje o čas, aby odložila nepopulární úsporná opatření na dobu po říjnových volbách. Pokud by výprodej na trhu pokračoval, byla by však nucena se podrobit. "Sebevědomá vládní prohlášení nebudou v příštích dnech nijak překvapivá. Nemyslíme si však, že vláda bude riskovat krach rozhovorů. Důsledky pro forint a maďarskou ekonomiku by byly příliš zlé," uvedla dnes .
Orbánova vláda opakovaně slíbila, že příští rok srazí rozpočtový deficit jako jedna z mála zemí EU pod unijní limit tři procenta hrubého domácího produktu, jak zní dohoda s věřiteli. Maďarský státní dluh dosahuje 80 procent HDP, což je mírně nad průměrem EU, je však nejvyšší ve střední Evropě, a Maďarsko je tak v regionu nejzranitelnější otřesy na trzích.