Aktualizováno (19:49)
Nejhorším scénářem zátěžových testů neprošlo sedm evropských bank, jejichž úroveň ukazatele kapitálové přiměřenosti Tier 1 klesla pod minimální povolenou úroveň 6 procent, uvedl dnes Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS). V nejtvrdší simulaci počítající s dluhovou krizí podle výsledů testu neuspěla řecká ATE Bank, německá Hypo Real Estate a 5 španělských spořitelen (Diada, Unnim, Espiga, Banca Civica a Cajasur). Těchto sedm propadnuvších bank by pro navýšení kapitálu na stanovené minimum dohromady potřebovalo 3,5 miliardy eur (dle průzkumu Goldman Sachs trh počítal asi s 37,6 mld. EUR). Všechny testované banky, které dohromady představují 65 % aktiv celého evropského bankovního systému, však mají podle CEBS ve všech třech scénářích ukazatel Tier 1 nad úrovní 4% regulatorního minima Evropské unie.
Agregátní vývoj ukazatele Tier 1 ve všech 3 scénářích
(Zdroj:CEBS)
Důležité pro investory i důvěryhodnost samotných výsledků bylo především nastavení podmínek testů. CEBS pro potřeby teoretické zkoušky zdraví a odolnosti bank vytvořil tři scénáře pro rok 2011 – základní, nepříznivý počítající s návratem recese a scénář počítající s krizí státního dluhu. Poslední scénář zahrnoval i odhad ztrát z expozice jednotlivých bank vůči státním dluhopisům. Ani tento nejhorší scénář však nepočítal s bankrotem jakékoliv ze zemí EU, nýbrž pouze simuloval situaci, kdy nárůst výnosů vládních dluhopisů zvýší náklady úvěrování v celé ekonomice a povede k bankrotům v soukromém sektoru.
Zátěžové testy ve scénáři simulujícím dluhovou krizi předpokládají 23,1% odpisy u řeckých dluhopisů držených v obchodním portfoliu banky, 14 % u portugalských státních obligací, 12,3 % u španělských, poměrně překvapivě 10,2 % u britských dluhopisů, 5,9 % u francouzských a 4,7 % u německých bundů. Scénář dále počítá s růstem průměrného výnosu 5letého státního dluhopisu zemí eurozóny na 4,6 % v roce 2011 z 2,7% úrovně na konce letošního roku, u 5letého řeckého dluhopisu může podle simulace „úrokových šoků“ CEBS výnos vzrůst až na 13,9 %. V případě držení českých dluhopisů v obchodním portfoliu banky počítá scénář dluhové krize se ztrátou 11,4 % hodnoty, zatímco u slovenských dluhopisů by podle předpokladů testu odpisy byly ani ne poloviční (5,0 %), u polských státních obligací by pak dosáhly 12,3 %.
Pochyby ohledně realističnosti simulace ztrát z dluhové krize však vyvolává skutečnost, že potenciální ztráty z dluhopisů se v případě testů týkají pouze obchodních portfolií bank, nikoliv dluhopisů, které banka drží až do splatnosti ve své rozvaze. Podle průzkumu přitom evropské banky drží státní dluhopisy z 90 procent přímo ve vlastním účetnictví, a v zátěžových testech proto dopad nejhoršího scénáře na tato aktiva není zahrnut. ECB v tomto nastavení žádný problém neshledává, jelikož podle ní ani nejhorší scénář nepočítá s defaultem, a proto se věřitelé svých peněz při splatnosti dluhopisů dočkají.
Zátěžovými testy CEBS prošly obě testované rakouské banky – Erste Bank a Raiffeisen (RZB) a všechny německé banky s výjimkou zestátněné Hypo Real Estate.
Erste Bank v nejpřísnějším scénáři počítajících s návratem do recese a navíc ztrátami spojenými se státními dluhopisy dosáhla kapitálového ukazatele Tier 1 na úrovni 8 % při 6% limitu a nejpřísnějším scénářem prošla s kapitálovým polštářem 2,8 miliardy eur. CEO banky Andreas Treichl předem uvedl, že si je „velmi jist“, že banka kritériím testů vyhoví. Druhá rakouská banka Raiffeisen Zentralbank také zátěžovým testem úspěšně prošla. Ve scénáři počítajícím s recesí Tier 1 klesl na 7,9 %, v nejpřísnějším scénáři očekávajícím navíc krizi vládního dluhu klesl pouze o další desetinu procenta na 7,8 %. Rakouská centrální banka zhodnotila výsledky bank jako „uspokojující“, avšak uvedla, že ve střednědobém výhledu banky mohou vyžadovat dodatečný kapitál, návazně na probíhající iniciativy spojené s přísnější regulací.
Německých bank bylo testováno celkem 13 a testy neprošla v obou přísnějších scénářích (recese, recese + krize vládního dluhu) Hypo Real Estate (HRE), u které to bylo předem očekáváno. CEBS konstatoval, že v nejpřísnějších scénáři Tier 1 HRE propadl na 4,7 %. U všech 13 německých bank souhrnem v nejpřísnějším scénáři Tier 1 dosáhl 8,2 %. Do blízkosti 6% požadované úrovně Tier 1 se dostaly z německých bank ještě Deutsche Postbank, o které také spekulace na trhu před zveřejněním výsledků hovořily jako o možném propadlíkovi, s poklesem Tier 1 k 6,6 % a ještě hůře dopadla NordLB s 6,2 %. Naopak nejodolnější německou bankou je Landesbank Berlin (nejpřísnější scénář Tier 1 na 11,2 %), HSH Nordbank (9,7 %) a Deutsche Bank (9,7 %). Z bank působících na tuzemském trhu Commerzbank vyhověla s 9,1 % či LBBW s 8,1 %. Výsledek HRE nepředstavuje pro trh žádnou významnou ztrátu, neboť banka je „v rekonstrukci“ a bude nekapitalizována německou vládou. „Okamžitá potřeba kapitálu by nastala pouze při naplnění hypotetického stresového scénáře. Faktem je, že všechny banky vyhovují platnému regulatornímu požadavku Tier 1 na úrovni 4 procent,“ uvedl německý regulátor BaFin.
Všechny 4 francouzské bankovní domy zařazené do zátěžového testu prošly i nejhorším z připravených scénářů. „Agregátní kapitálový ukazatel Tier 1 bank BNP Paribas, Société Générale, Groupe Crédit Agricole a BPCE by v případě propadu ekonomiky vedoucího k poklesu hodnoty nemovitostí a vládních dluhopisů klesl na 9,3 % z 9,9 % z konce loňského roku,“ uvedl guvernér francouzské centrální banky Christian Noyer. Vybrané 4 banky tvoří asi 4/5 celého francouzského bankovního systému. V popsaném nejhorším scénáři by Tier 1 největší francouzské banky BNP Paribas klesl na 9,6 % z 10,1 %, v případě Société Générale by došlo k poklesu tohoto ukazatele na 10 % z 10,7 %, u Crédit Agricole na 9 z 9,7 %, a poslední BPCE by stihl pokles Tier 1 na 8,5 % z 9,1 %. Ministryně financí francouzsko vlády Christine Lagarde po oznámení výsledků uvedla, že úspěch francouzských bank ukazuje na odolnost a vysokou kapitalizaci bankovního systému země a dodala, že podmínky testů byly „tvrdé“.
Sítem zátěžových testů propadla jedna z řeckých bank a to vládou spoluvlastněná ATE Bank. Vedle ní byly testovány ještě National Bank of Greece, EFG, Alpha Bank, Piraeus Bank a TT Hellenic Postbank. Agricultural Bank of Greece (ATE Bank) v nejpřísnějším scénáři spadla s Tier 1 k 4,36 % a pro doplnění kapitálu k požadovaným 6 % by potřebovala 242,6 milionu eur. Řecký ministr financí George Papaconstantinou uvedl, že vítá výsledky zátěžových testů a potvrdil, že vláda zajistí finanční stabilitu ATE Bank. Po té bude požadováno předložení plánu kapitalizace do konce tohoto roku. „Testy ukázaly, že bankovní sektor v zemi je schopen přestát i velmi obtížné podmínky. Na bankách je teď, aby samy za sebe výsledky zhodnotily a podnikly kroky a strategické změny k posílení jejich kapitálové pozice,“ dodal. V polovině července čtvrtá největší řecká banka Piraeus Bank oznámila úmysl po dohodě s vládou od ní odkoupit její podíly právě v propadlé ATE Bank a v Hellenic Postbank. Piraeus Bank by se tím stala největším bankovním ústavem v Řecku z hlediska úvěrů a vkladů. Za podíly nabídla 701 mil. eur v hotovosti. Vláda má v ATEbank 77,31% podíl, v Hellenic Postbank drží 33,04 %. „Nová bankovní skupina bude v Řecku největší co do tržního podílu na půjčkách a vkladech. Bude také druhou největší bankovní skupinou v širším regionu," řekl šéf Piraeus Bank Michael Sallas. Nová instituce by disponovala aktivy přes 105 mld. EUR, v čistém vyjádření by měla rozpůjčováno 69 mld. eur a vklady u ní by dosahovaly 64 mld. EUR.
Ve španělském bankovním sektoru, na který se upírala zřejmě největší pozornost, byla testována nejvýraznější porce celkem 27 finančních institucí. Stress testy úspěšně prošly všechny banky, jmenovitě Santader, BBVA, Jupiter, Caixa, CAM, Banco Popular, Banco de Sabadell, Breogan, Mare Nostrum, Bankinter a Esprito. Propadlo jím však pět spořitelen, takzvaných cajas. Patrně nejznámější z nich je Caja Sur, jejíž kapitálový ukazatel Tier 1 v nejpřísnějším testu propadl na úroveň 4,3 % a ke zvýšení na 6 % by potřebovala doplnit kapitál o 208 milionů eur. Vedle Caja Sur testy propadly ještě spořitelny Diada, Unnim, Espiga a Banca Civica. Španělská centrální banka Bank of Spain následně oznámila, že spořitelny či skupiny spořitelen (v sektoru v mezidobí dochází k fúzím) by při naplnění nepřísnějšího scénáře z vládního fondu FROB potřebovaly 1,84 miliardy eur, aby vyhověly minimální požadavku Tier 1 na úrovni 6 % v souladu s požadavky zátěžových testů. Mynistryně financí či analýza Citigroup v červnu hovořily o tom, že sektor nebude z fondu FROB potřebovat výrazně více, než 30 mld. eur. Fond je přitom schopen pokrýt požadavky až do 99 mld. eur. Z oznámení Bank of Spain vyplývá, že španělské cajas by k navýšení kapitálu na v zátěžových testech požadovaných 6 % Tier 1 v nejpřísnějším scénáři potřebovaly více než polovinu částky oznámené CEBS souhrnně pro celý evropský bankovní sektor.
(Zdroj: CEBS, Bloomberg, Morgan Stanley)