Nová basilejská pravidla, která vypracovává Banka pro mezinárodní platební vyrovnání (BIS), budou sice od bank na celém světě vyžadovat, aby měly proti svým úvěrům a dalším pohledávkám více kapitálu a kvalitnějšího než dosud, přesto nastalo v požadavcích Basel III viditelné zlehčení nároků. Basilejská komise pro bankovní dohled včera představila celou sérii ústupků od původních návrhů s cílem získat souhlasná stanoviska bankovních sektorů napříč světem, které dosud proti nové regulaci brojily. Nová regulace zadlužení bank kladoucí si za cíl snížení zranitelnosti globálního finančního systému by měla vejít v platnost až v roce 2018. Podle rok staré dohody skupiny G20 měl přitom začít platit již od konce roku 2012
Včerejší kompromis mimo jiné umožní bankám, aby při výpočtu svého kapitálů na krytí rizik započítávaly i podíly v jiných finančních firmách. Právě původní vyřazení těchto minorit vyvolalo kritiku z bankovní sféry. Dalším vítězstvím bankovní lobby je připuštění použití účetní ztráty v daném roce k snížení daňové zátěže v dalších letech (deferred tax assets). Za tento bod bojovaly zvláště japonské a italské banky, které proto v dnešním obchodování zaznamenaly zisky. Americkým bankovním domům potom vadilo, že v původních návrzích Basel III nepočítal s možností zahrnout do výpočtu kapitálu obsluhované (leč nevlastněné) hypotéky (mortgage-servicing rights), které jsou specifikem bankovního sektoru USA. Všechny tři nově připuštěné formy kapitálu však nesmí ve výsledku tvořit více než 15 procent vlastního jmění banky, píše se ve zprávě Basilejský výbor pro bankovní dohled.
“Viditelně dělají ústupky u definice kapitálu i ukazatelů likvidity,“ uvedla pro Bloomberg k současnému návrhu Basel III Barbara C. Matthews, která dříve v této oblasti za banky lobovala s tím, že to bylo nutné pro přesvědčení kritizujících zemí.
Zmírnění přístupu a prodloužení testovací fáze nové regulace až do roku 2017 sice uklidnilo spory ohledně Basel III, ale stále BIS nedisponuje souhlasem všech 27 dotčených zemí. “Jedna země má stále obavy a ponechala si rezervovanou pozici až do zářijového rozhodnutí ohledně konečného nastavení a zahrnutí připomínek,“ uvedl Basilejský výbor pro bankovní dohled. Podle informací kolujících na trhu jde zcela jistě o Německo, které si ponechalo další čas na rozhodnutí.
K prvnímu zpoždění zavedení Basel III došlo již na konci června, když na summit G20 v kanadském Torontu bylo rozhodnuto, že nová bankovní regulace, která měla podle rok staré dohody začít platit od konce roku 2012, bude zaváděna podle „flexibilnějšího kalendáře“. K ledu se tehdy přesunula také myšlenka koordinovaného zavedení celosvětové bankovní daně, jejímž hlavním průkopníkem na summitu bylo Německo následované Francií a Velkou Británií.
Obavy bankovního sektoru v červnu kvantifikoval Institut mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přes 400 světových bank, když varoval, že zpřísnění regulace finančního sektoru ve světě, může oslabit ekonomický růst ve vyspělém světě do roku 2015 celkově až o tři procentní body. Pro trh práce vyspělých zemí by to údajně vedlo ke ztrátě 9,7 milionu pracovních míst, která by se v důsledku těchto reforem nevytvořila. Navrhovaná opatření, zejména zvýšení povinného kapitálu bank, by ve vyspělých ekonomikách podle IIF negativně ovlivnilo zvláště přístup k úvěrům a jejich ceny. V USA, eurozóně a Japonsku by prý dopad těchto kroků snížil růst hrubého domácího produktu o 0,6 procentního bodu ročně do roku 2015 a v průměru o 0,3 procentního bodu ročně do roku 2020.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, FT)