Nové výkupní ceny solární elektřiny oznámí Energetický regulační úřad na konci října či začátku listopadu. Až ty podle šéfa ERÚ Josefa Fiřta ukáží, zda vyhlášky zbrzdily sluneční boom, nebo ne. Jejich bezprostředním efektem podle Fiřta prozatím bylo pročištění zablokované kapacity. „Byla tu řada kvaziinvestorů, kteří si kdysi kapacity v rozvodné síti zablokovali, aniž by postavili jediný zdroj. Do konce června vyhláška stanovila povinnost požádat o uzavření smlouvy, jinak rezervace propadla,“ uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Fiřt. Částečnou brzdou jsou podle něj také občasné problémy kapacity výroby solárních panelů a tempa připojování distributorů. Proti současné kapacitě solárních zdrojů 590 MWh instalovaného výkonu šéf ERÚ očekává nárůst do konce roku 2010 někam na 1300 až 1400 MWh. Ve svém výhledu je tak výrazně opatrnější, než varování distributorů, hovořících o 2000 MWh. „Letos nás na poplatku obnovitelné zdroje stojí 166 Kč na MWh, pokud by celková instalovaná kapacita skutečně dosáhla dvou tisíc MWh, vzroste k 600 Kč na MWh. To bude pro domácnost topící elektřinou v rodinném domku znamenat sedm až deset tisíc korun ročně navíc, u menších odběratelů nejvýše tisícikorunu. U středních firem ale stovky tisíc a velkých podniků miliony,“ upozorňuje na dopady solárního boomu při růstu instalovaného výkonu do rozsahu avizovaného distributory Fiřt. Závazek ČR vůči EU hovoří o 13% výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2020, loni to bylo necelých 7 procent.
(Zdroj: ERÚ)
V přípravě je novela zákona o obnovitelných zdrojích energie, vyvolávající řadu ostrých debat a emocí. „Změn je hodně, debat čekám také hodně. Chceme podpořit jen zdroje s opravdu vysokou účinností, u fotovoltaiky a větrných zdrojů nepodporovat instalace na zemědělském či lesním půdním fondu,“ uvádí Fiřt. Upozorňuje v rozhovoru pro HN také na problémy spojené s následnou likvidací dožitých fotovoltaických zdrojů. „Obáváme se záměrného vstupu do řízeného bankrotu, aby provozovatelé mohli nechat dožité panely jednoduše ležet. Mezi návrhy, jak negativním dopadům zamezit, jsou poplatky do fondu následné likvidace těchto zdrojů zajišťované profesionální firmou podobně, jako u elektroodpadu, říká Fiřt.
Vedle solární elektřiny se podle šéfa ERÚ rodí podobná bublina také na biomase, pokud se její výroba vymkne. Biomasy získávané z odpadu začíná být nedostatek a přesouváme se k biomase pěstované. „ČR včetně vlády musí dát signál jak dál. Zabránit jejímu pěstování namísto potravin, koordinovat podporu, pěstovat ji v okolí zdroje energie, říká Fiřt a poznamenává, že navíc s naší biomasou počítají také v Rakousku, Polsku či Německu.
Další problematickou oblastí je podle Fiřta teplárenství a řada silných vyjádření okolo potřeby uhlí pro něj. „Nikdo nespočetl, kolik uhlí důlní firmy u nás skutečně vytěží, kolik se ho spotřebuje v elektrárnách, kolik potřebují teplárny. Stát by měl sehrát koordinační roli v jednáních mezi teplárnami a důlními společnostmi, pomoci dodávky zajistit či hledat náhradní médium, domnívá se Fiřt. Vedle uhlí vidí v sektoru další dva problémy: boom lokálních plynových zdrojů a nevratné opouštění centrálního zásobování plus ekologický faktor a také mravní přístup některých dodavatelů a jejich prodejců.
„Řada firem využívá přechodného zlevnění plynu k nabídkám na zřízení nové lokální plynové kotelny. Dochází k odstupování od centrálního zásobování teplem, které je jednak nevratné kvůli znehodnocení odpojených nepoužívaných teplovodů a jednak má aspekt ekologický. Malé zdroje často nejsou schopny dosahovat požadovaných ekologických parametrů a hrozí jim ekologická daň. Až ceny plynu znovu stoupnou, malovýroba se může prodražit,“ upozorňuje v rozhovoru pro HN Fiřt. K opouštění centrálního zásobování vedou také případy neoprávněného zvyšování cen některými teplárnami, přičemž šéf ERÚ jmenuje problémy v Ralsku či na Liberecku. Opakuje také problémy s etikou prodejců při snahách o změnu dodavatele elektřiny. Proti zlevnění o x procent někdy stojí neuvedené poplatky, obchodník s lidmi jedná stylem „tady mi to rychle podepište“ bez podrobného prostudování nové smlouvy. „Často používaná praktika je, že nový dodavatel v souladu s novou smlouvou okamžitě zvýší zálohy. Nebo vám někdo nabídne smlouvu na dva roky, kde je zaručená cena na jeden rok a stanoven sankční poplatek za předčasné vypovězení. Tyto případy pak vedou k tomu, že v souhrnu na nově sjednané dodávky platíte více, než za ty staré,“ upozorňuje na případy neférového jednání Fiřt.
(Zdroj: HN, ERÚ)