Je pravdou, že v určitých oblastech západ udělal velký pokrok. Zvýšila se průměrná délka života, snížila úmrtnost novorozenců, umíme se lépe vypořádat s infekčními nemocemi. Historie ale není příběhem neustálého pokroku, jak názorně ukázala první polovina dvacátého století. Je tu několik rizik, která nejsou zanedbatelná a která by mohla poslat civilizaci zpět:
Válka. Rozvinutý svět se dostal do konfliktu dvakrát během 25 let a to i přesto, že země, kterých se to týkalo, byly svázány silnými ekonomickými i kulturními vazbami. Války po roce 1945 se odehrávaly převážně v rozvíjejícím se světě, i když rozvinuté země v nich někdy hrály významnou roli. Jugoslávie a Rusko/Gruzie ukazují, že válka je jen sporem o hranice zahnaným do krajnosti. Problémy mohou způsobit požadavky Číny směrem k Tchaj-wanu.
Perverzní vládní politika. Rusko ve dvacátých letech, Čína v padesátých či Kambodža v sedmdesátých ukázaly, že bezcitná vládní politika může přinést smrt hladem či nemocemi milionům lidí.
Sociální nepokoje. Nová éra úspor v Evropě vytváří potenciál pro masivní nepokoje, během kterých může být narušena dodávka zboží a služeb. Řekové použili pro ukončení stávky řidičů kamionů armádu, ale co kdyby se ta postavila na stranu stávkujících? Armáda byla v Řecku u moci před méně než čtyřiceti lety.
Omezené zdroje. Je zarážející, jak moc je pokrok v ekonomické aktivitě spojen s nahrazením lidské a zvířecí síly energií z uhlí a ropy. I když tyto zdroje nedojdou, jejich zdražení může mít významný vliv na ekonomickou aktivitu. Co se stane s cenou ropy, když bude mít každý Ind nebo Číňan auto?
Samozřejmě, že zmíněná rizika mohou být poměrně malá (nejvíce asi hrozí omezené zdroje), úplně ignorovat je však nelze. Říše stejně jako bubliny na trzích končí tam, kde začaly. Řím začal jako město na Tiberu, kolem kterého se na kopcích pásly ovce. Býčí trh na trhu římských nemovitostí trval 1000 let do roku 300. Pak začal medvědí trh a ten trval dalších 1000 let. V osmnáctém století byl Řím zase městem na Tiberu, kolem kterého se pásly ovce, městem obehnaným obrovskými zdmi. Ty tam byly z nějakého důvodu, ale nikdo si ho už nepamatoval.
Tento článek byl částečně inspirován analýzou společnosti Absolute Strategy Research, podle které by valuační měřítka měla vynechávat dobu před rokem 1945 kvůli dvěma světovým válkám. To je založeno na předpokladu, že se lidstvo změnilo k lepšímu, což je vysoce pochybné. Geopolitické krize stejně jako krize finanční jsou neustále opakující se téma.
Článek je výtahem z Buttonwood's notebok: The dark.
(Zdroj: economist.com/blogs/buttonwood)