Podle plánů tuzemské energetické společnosti zatím probíhá návratnost jí realizovaných projektů na území Balkánu, především v Rumunsku, Bulharsku či Albánii. Zároveň se tam ale tuzemská energetika potýká s napětím místních vůči projektu větrné elektrárny Fantanele či se spory s bulharskou vládou. Dalším problémem, který může promluvit do celoročního výsledku, jsou dluhy zákazníků, tedy nesplacené pohledávky. K jejich v rozhovoru pro HN přiznané výši překračující 8 miliard korun má zatím vytvořeno přes miliardu korun opravných položek, jak zaznělo ve včerejší telekonferenci k výsledkům.
„Vyšší tvorbu opravných položek k pohledávkám“ uvedl jako riziko, které muže ohrozit predikci firemního výsledku roku 2010, společně s negativními dopady výroby z fotovoltaických elektráren v tuzemsku a regulatorními a politickými riziky v jihovýchodní Evropě. Šéf zahraniční divize Tomáš Pleskač pro HN vyčíslil stávající nesplacené pohledávky na přibližně 6 miliard na trhu Albánie a asi 2,6 miliardy korun v Rumunsku, z čehož přibližně polovina je dluh státních drah. „Opravné položky jsou vytvořeny v rozsahu přibližně 0,4 miliardy korun pro Rumunsko a méně než jedna miliarda korun pro Albánii,“ zaznělo v konferenčním hovoru k výsledkům.
Za komplikovanou označil pro HN šéf divize zahraničních aktivit Tomáš Pleskač situaci po konfliktu u větrné farmy v rumunském Cogealacu. V Rumunsku ustoupil od projektu paroplynové elektrárny kvůli nedohodě na ceně, ohrožena je stavba dalších dvou bloků v projektu Černa Voda, kde stát kvůli nedostatku zdrojů požaduje navýšení investic firem. V Bulharsku je zase projekt paroplynové elektrárny pozastaven kvůli neschopnosti vlády garantovat jasné podmínky jeho provozování, což znemožňuje finanční kalkulaci návratnosti. Tamní regulátor navíc proti stále vede spor o účtování cen elektřiny. Vláda chce vytěžit co nejvyšší dividendu. Zkušenosti z trhů Rumunska či Bulharska jsou ale podle Pleskače klíčové pro vstup na další trhy. „Když jsme vstoupili do Albánie, jednoduše tam nebylo zvykem platit za elektřinu. Nový projekt vymáhání pohledávek situaci zlepšil,“ uvedl Pleskač. Pozitivně vnímá především tři věci: dosahování očekávané návratnosti na projektech ve všech zemích, úspěšnou realizaci projektů typu větrného parku ve Fontanele, kde „ČEZu nebylo důvěřováno“ a první záblesky oživení na trhu energiemi.
Ve včerejším konferenčním hovoru k výsledkům zaznělo rozhodnutí navýšit letošní produkční cíl o 3,2 % z 62,6 TWh na 64,5 TWh, jelikož se společnost rozhodla využít určité množství méně kvalitního uhlí ze svých Severočeských dolů. Cílový příspěvek jaderných zdrojů byl pro letošek také zvýšen, jelikož výměna paliva dovolí vyšší využití kapacit. Navzdory zvýšeným výrobním cílům ponechal svůj odhad zisku nezměněný: EBITDA by měl dosáhnout 88,7 mld. Kč, čistý zisk pak 46,7 mld. Kč. Opatrná prognóza odráží, vedle možných dopadů balkánských neplacených pohledávek, především očekávané ztráty v rozsahu jedné až dvou miliard korun kvůli možnému negativnímu dopadu výroby fotovoltaické elektřiny v ČR. Výměna jaderného paliva zvýší míru využití kapacit. Ruský TVEL nahradí společnost Westinghouse v roli dodavatele jaderného paliva pro JETE. Výměna je součástí firemního programu s názvem „15 terrawattů“, v jehož rámci společnost hodlá v ČR vyrobit 15 TWh elektřiny ročně z jaderných zdrojů. Díky výměně paliva očekává, že se míra využití kapacit v JETE významně zvýší a přiblíží se úrovním dosahovaným v Dukovanech, jelikož společnost nebude muset kvůli výměně palivových tyčí odstavovat reaktor.
V ČR v první polovině roku spotřeba elektrické energie vzrostla o 4,3 % a také vedení prohlásilo, že v prvním pololetí letošního roku zaznamenalo opětovný růst spotřeby elektřiny, který v posledních několika měsících dosáhl 6-7 %, čímž se průměrná meziroční míra růstu spotřeby posunula na uvedených 4,3 %. Ve 2Q10 zpeněžil dočasný nárůst cen elektřiny a zintenzivnil zajišťovací operace pro rok 2011. Ve výsledku si společnost zajistila 90 % své celkové velkoobchodní produkce pro rok 2011 při průměrné ceně mírně nad 52 EUR/MWh, pro rok 2012 je 32 % vyrobené elektřiny zajištěno na zhruba 51,5 EUR/MWh a pro rok 2013 je 8 % produkce zafixováno na zhruba 54 EUR/MWh.
(Zdroj: , HN, KBC, Patria, Bloomberg)