Hospodářský pokles od roku 2007 do současnosti není jen dočasnou ekonomickou krizí ale počátkem ústupu západního ekonomického modelu, dosahujícího růstu po opuštění návaznosti měn na zlato skrze boom emitovaného dluhu. Ten povede k hyperinflaci, říká ve svém mezním pohledu Egon von Greyerz, zakladatel švýcarského zprostředkovatele investic do zlata Goldschwitzerland a stratég Matterhorn Asset Management v Zurichu. Růst ceny zlata podle něho neodráží růst jeho skutečné hodnoty, ale reaguje na tištění peněz.
Od roku 1971, kdy administrativa tehdejšího prezidenta Nixona rozhodla o opuštění návaznosti amerického dolaru na zlatý standard, provází hospodářský růst západních ekonomik masivní nárůst dluhu. Zatímco nominální HDP Spojených států vzrostl od roku 1971 z 1,1 bilionu dolarů na 14,5 bilionu dolarů, americký dluh narostl z 9 bilionů dolarů v roce 1971 k současným 59 bilionům dolarů. „Růst uplynulých 40 let nebyl založen na dobrých časech, naopak ty byly vytvořeny tvorbou dluhu,“ uvedl Greyerz. Od roku 2008 vlády vytvořily prostor dalšímu růstu ekonomik a akciových trhů emisí dalších 20 bilionů amerických dolarů dluhu. „Nebyl však vyřešen žádný z problémů bankovního sektoru – toxická aktiva jsou stále zde a stále nová, deriváty jsou stále zde,“ říká. Tento uměle vyvolaný růst podle něho nepomohl lidem, z nichž se v USA osm milionů stalo nezaměstnanými. „Od založení Fedu v roce 1913 do roku 1970 byl růst HDP relativně úměrný růstu dluhu. Od roku 1971 dosud CPI vzrostlo o řádově 500 procent cestou nekontrolované expanze dluhu – tištění peněz. Celkový růst amerického dluhu o 50 bilionů dolarů v posledních 40 letech financoval růst nominálního HDP o bilionů 13,“ říká Greyerz a dochází tak k závěru, že růst Spojených států by při absenci nárůstu dluhu byl silně negativní.
Vývoj CPI v USA s bází v roce 1967:
Obavy z "pouhého" druhého poklesu ekonomik jsou podle Greyerze zbytečné. „Bude to mnohem horší. Proti akcelerujícímu propadu bude pokles let 2007 až 2009 jen poklidnou procházkou v parku. Světový finanční systém stojí na infuzi bilionů natištěných dolarů s jedinou variantou – jejich dalším expanzivním tištěním do dosud nevídaných rozměrů,“ je jeho černou vizí. „Hyperinflační deprese ekonomik v čele s USA a Velkou Británií ukončí nejen dosud nejexpanzivnějších posledních 40 let žití z dluhů. Počkáme si na ni ještě několik příštích let, než zkolabuje hodnota aktiv a vládní dluhy explodují,“ míní Greyerz.
Dlouhodobým trendem, který potrvá roky, je podle Greyerze ústup západních ekonomik vůči východním. Zároveň ale upozorňuje, že bity budou také „rychlokvašené“ ekonomické zázraky Číny či Indie. Ty byly podle něho dosud živeny poptávkou západu a nestojí (a nejsou připraveny) na vlastní absorpční kapacitě a domácí poptávce (přechod na ně). „Podívejte se jen na letošní rok. Ekonomiky celosvětově potřebují obnovit (nově emitovat) pět bilionů dolarů dluhu: Kde se tyto peníze vezmou? Papírové peníze ztrácí nejen svoji roli uchovatele hodnoty, ale i prostředku směny, což naznačuje útěk investorů ke zlatu. Znovu se vrátíme k rezervní měně, která bude částečně zahrnovat zlato,“ míní „býk“ na této komoditě. Dodává, že zlato samo o sobě žádnou hodnotu nemá. To, co jeho hodnotu tvoří, je stabilita.
Dokument Egona von Greyerze je pro případné zájemce k dispozici ZDE.
(Zdroj: CNBC, Matterhorn Asset Management)