„Fiskální stimul zafungoval přibližně tak, jak jsem očekával, což znamená, že pomohl, ale byl to jen dosti mírný krok, uvedl v rozhovoru pro CNBC ekonom Paul Krugman. Podle jeho názoru stimulační balíček nebyl dostatečný vzhledem k velikosti krize. Nyní „vše ukazuje na to, že je zapotřebí dalších vládních výdajů“, protože efekt těch předchozích vyprchává, ekonomika zůstává pod tlakem a „je jasné, že se z krize ještě nedostala“.
Podle Krugmana dluhopisový trh říká, že není třeba se obávat deficitů, hrozbu naopak znamená deflace a dlouhé období slabé ekonomiky. Investoři jsou „šťastni, když mohou vládě půjčit za nízké sazby“. Ekonomická situace je nyní podle ekonoma horší, než tomu bylo před prvním stimulačním balíčkem, zejména co se týče inflace a nezaměstnanosti. Další stimulační balíček by tak měl svou velikostí odpovídat tomu prvnímu.
Za efektivní stimulaci Krugman nepovažuje přechodné snížení daní, které podle něho nepřinutí utrácet ani firmy, ani bohaté jednotlivce, „to je jen plýtvání penězi.“ Určitý efekt by mohlo mít snížení daní ze mzdy, nejlepším stimulem jsou ale vládní výdaje, zejména v oblasti investic do infrastruktury. „Po finančních krizích netrvají recese dva roky, ale pět či deset let, po které je zaměstnanost nízká,“ uvedl ekonom. Problémem tak podle něho není ani tak to, když investiční projekty nejsou kompletně připraveny, protože stimulace by měla být dlouhodobější.
„Nyní máme masovou nezaměstnanost. Pokud teď vezmete 100 000 nezaměstnaných a necháte je kopat zákopy, neznamená to, že jste je přemístili z nějaké smysluplnější práce na práci, která nemá smysl. Dáváte jim práci místo toho, aby nedělali nic. Obvyklá kritéria na to, aby peníze byly vždy vynaloženy tím nejlepším způsobem, tak nyní nelze aplikovat,“ tlumil ekonom obavy z toho, že vládní výdaje budou jen plýtváním na nepotřebné projekty. Navíc podle něho ani privátní sektor nealokuje kapitál vždy efektivně, příkladem jsou některé projekty, které vznikly během bubliny na trhu s bydlením a jsou „absolutně zbytečné“.
„V tuto chvíli nejsou výdaje na zaměstnání těch, kteří nemají práci, zátěží pro budoucí generace. Trochu to zvýší úrokové náklady, ale také to znamená více pracovních míst, více lidí s ukončeným vysokoškolským vzděláním, více investic. Obvyklá intuice momentálně neplatí,“ uvedl ekonom na závěr rozhovoru.
(Zdroj: CNBC)