(ČTK) - Evropská unie se včera po měsících jednání a neshod předběžně dohodla na nové podobě finančního dohledu v EU. Změny přijala v reakci na finanční krizi. O dohodě informoval novináře eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier. Vzniknout by měly nové orgány, které budou dohlížet na činnost bank, pojišťoven i obchody na trzích.
"Dosáhli jsme klíčového milníku - dosáhli jsme politické shody na vzniku evropského finančního dohledového rámce," uvedl komisař po jednání zástupců Evropského parlamentu, belgického předsednictví a Evropské komise. Jde o krok, který ještě musí být schválen ministry financí. Ti v Bruselu zasednou v úterý. Potřebné je pak i potvrzení v Evropském parlamentu, kde by se mělo hlasovat zřejmě na konci září.
Pokud se podaří tento harmonogram dodržet, začne rozsáhlá reforma, jejíž dojednávání provázelo množství sporů, platit od počátku příštího roku.
Nedostatečnému dohledu je připisován podíl na vzniku nejvážnějších finančních potíží v EU za dobu její existence. Cílem reformy je změnit situaci, kdy dohled byl v EU prováděn výhradně na úrovni jednotlivých zemí. Vzniknout by tak nově měly v Londýně, Paříži a Frankfurtu nad Mohanem tři nadnárodní dohledové orgány pro kontrolu bank, pojišťovacích institucí a finančních trhů.
Ty budou moci i zakazovat riskantní finanční produkty a aktivity, jejich činnost nicméně bude do určité míry omezena. Pokud nebudou jednat národní dohlížecí instituce, pak tyto nadnárodní úřady budou moci jednat a budou moci svá rozhodnutí zacílit přímo na konkrétní finanční instituce, tedy třeba na jednotlivé banky.
Za jistých podmínek tak nadnárodní dohlížecí orgány budou mít navrch proti rozhodnutím národních regulátorů. Země se však budou moci odvolat proti jakémukoli rozhodnutí, pokud by je nutilo utrácet peníze. To se při složitých jednáních nelíbilo europoslancům, ale státy si to nakonec prosadily.
Navíc vznikne další orgán, který bude mít na starosti jakýsi "makrodohled". Ten se obecně bude starat - na rozdíl o těch prvních zaměřených na jednotlivé finanční skupiny - na širší dohled nad riziky, která se mohou objevovat. Jde například o prudce rostoucí dluhy jednotlivých zemí či vznik různých "bublin" na trzích, třeba kvůli cenám nemovitostí. Prvních pět let by tomuto orgánu měl šéfovat prezident Evropské centrální banky.
Obavy ze zemětřesení ve finančním dohledu měly zejména Británie či Německo, i když četné otázky zaznívaly třeba i z Česka. Obavy souvisely s tím, aby nadnárodní úřady nepodkopaly jejich vlastní národní dohled nad finančním sektorem.