Stiglitz: Evropská sázka na „úspornost“ byla špatnou sázkou

Vlády členských zemí vsadily na špatnou kartu, když začaly prosazovat škrty a úspory ve svých rozpočtech, uvedl dnes na konferenci v Budapešti nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.

„Pokud Německo, Velká Británie a Francie budou dále trvat na snižování rozpočtů veřejných financí, bude to mít systematický vliv na fungování v celé Evropě,“ varoval dnes Stiglitz. Přesvědčení o tom, že právě snižování vládních výdajů a úsporná opatření vlijí na trhy novou várku optimismu jsou podle světoznámého ekonoma mylná, což podle něho již dokázal příklad reakce na tržní radikální škrty irské vlády.
 
Irsko si klade za cíl snížit rozpočtový deficit z loňských 14,3 procenta hrubého domácího produktu na maastrichtskou úroveň tří procent do roku 2014. Obavy ohledně nákladnosti sanace irského bankovního sektoru přesto převážily nad ambiciózním vládním plánem a ratingová agentura Standard & Poor's Ratings Services na konci srpna snížila hodnocení dlouhodobých závazků Irska o jeden stupeň na úroveň „AA-“, tedy nejníže od roku 1995.

Čtěte také: Stiglitz: Evropě hrozí příchod druhé recese, vlády příliš „blázní“ kolem snižování zadlužení

Laureát Nobelovy ceny za ekonomii varoval před pádem evropské ekonomiky do recese i před dvěma týdny. Své obavy již tehdy zdůvodnil ukončením podpůrného působení vládních výdajů na ekonomický růst Evropské unie vyplývající ze snah národních vlád o snižování schodků rozpočtů a úrovní státních dluhů.

Známý ekonom si ve svém srpnovém vystoupení v Dublinu vzal na mušku snahy evropských vlád o snižování investic i do projektů s vysokou návratností pouze za účelem vylepšení obrazu deficitu veřejných financí a označil toto počínání za „opravdu bláznivé“. Tehdy však o Irsku řekl, že samo o sobě je příliš malé na to, aby mohlo ukázat , co se děje s Evropou jako celkem. Každopádně však nenastínil vizi žádného rychlého zotavení. Návrat silnějšího ekonomického růstu nelze podle něho brzo očekávat s ohledem na fakt, že korporátní sféra stále ruší pracovní místa a rychlost zotavení je velmi pomalá.

Ekonomové Evropské centrální banky (ECB) v minulém týdnu zvýšili prognózu růstu pro země eurozóny v letošním roce na 1,4 až 1,8 procenta z červnového odhadu 0,7 až 1,3 procenta. Pro příští rok ji zlepšili na 0,5 až 2,3 procenta z dosavadních 0,2 až 2,2 procenta. Podobný krok se v dohledné době očekává i od Evropské komise. Předseda EK José Manuel Barroso se již dnes nechal slyšet, že ekonomická obnova Evropské unie nabírá na obrátkách a hospodářský růst by měl být tento rok vyšší, než se původně předpokládalo (více ZDE).

(Zdroj: Bloomberg, RTE)