(Aktualizováno - 14:05)
Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle konečných údajů klesla více, než tamní statistický úřad před měsícem odhadoval. Zatímco rychlý odhad počítal s poklesem řeckého hrubého domácího produktu o 3,5 procenta meziročně a o 1,5 % mezikvartálně, dnešní konečná čísla již poukazují na 3,7% pokles na meziroční a 1,8% snížení na mezikvartální úrovni.
Na výkonu řecké ekonomiky, která tvoří 2,5 procenta celkového hrubého domácího produktu eurozóny, se tak zřejmě negativněji odrážejí úsporná opatření, k nimž se Řecko zavázalo v rámci podmínek pro získání mezinárodní finanční pomoci v objemu 110 miliard eur.
Vládní škrty zahrnují mimo jiné propouštěním zaměstnanců ze státního sektoru, což přispívá k růstu nezaměstnanosti a poklesu spotřebitelských výdajů. Soukromá spotřeba se ve druhém čtvrtletí meziročně snížila o 4,2 procenta po nárůstu o 1,5 procenta v předchozích třech měsících, vládní výdaje klesly dokonce o 8,4 procenta. Pozitivně se na řeckém HDP ve 2Q naopak projevila bilance zahraničního obchodu, diky výraznějšímu poklesu dovozu (-13,5 %) než vývozu (-5 %).
"Sestupný trend u ekonomické aktivity bude pokračovat i v dalších dvou čtvrtletích, kdy by měl dopad úsporných opatření vyvrcholit. Možná stabilizace (ekonomiky) díky obnově důvěry a oživení exportu se očekává po druhém čtvrtletí 2011," uvedl podle ČTK analytik Nikos Magginas ze společnosti National Bank.
Spíše než aktuální ekonomický růst Řecka se v současnosti věřitelé země zajímají o úplné rozkrytí již dříve objevených tajných operací, kterými se řecká administrativa snažila zakrývat skutečnou úroveň zadlužení země. Od roku 2002 banka pro Řecko jako manažer emisí dluhopisů získala úpisem státních obligací celkem 15 miliard dolarů.
Investorům se přitom nedostalo relevantních informací o uzavřených měnových swapech, které před nezasvěcenými skryly celkovou hodnotu řeckého vládního zadlužení. Výsledkem tak byly nižší náklady financování státních výpůjček ke spokojenosti emitenta i manažera emise.
Nyní se však z eurozóny ozývají hlasy volající po kompletních informacích o tehdejších postupech. „Ty pravé dokumenty jsme stále neviděli,“ uvedl na začátku září v rozhovoru pro agenturu Bloomberg šéf statistického úřadu eurozóny (Eurostat) Walter Radermacher a dodal, že si jeho úřad data vyžádal poprvé již v únoru letošního roku.
Představitelé Eurostatu mají na září naplánovanou misi do Řecka a Radermacher přislíbil, že tentokráte budou při jednání s řeckými úředníky „tvrdší“ při vymáhání „solidního odhad“ celkového dluhu zahaleného oparem netransparentních kontraktů.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, CNBC, WSJ)