Ministři: Zdražení elektřiny by mohly v příštím roce snížit vyšší daně z příjmů energetik či z plynu a uhlí

(ČTK) - Mezi opatřeními, která by mohla omezit zdražení elektřiny v Česku v příštím roce kvůli solárním elektrárnám, ministři zvažují vyšší daň z příjmů pro energetické firmy nebo zvýšení ekologických daní také u plynu a uhlí. Napsala to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Ekonomičtí ministři ve čtvrtek podle deníku jednali minimálně o čtyřech "daňových" variantách, které by vedle dalších kroků mohly zmírnit očekávané lednové zvýšení cen elektřiny v rozmezí 15 až 30 procent.

Konečný návrh zamíří na říjnové zasedání sněmovny, aby se změny stihly schválit před koncem roku. "Až vláda rozhodne, budeme o opatřeních informovat. Toto byla jen porada ekonomických ministrů," řekl deníku premiér Petr Nečas. Deník uvedl, že podpora elektřiny ze slunce může v příštím roce stát minimálně 18 miliard korun.

Úplně novou zvažovanou variantou je podle listu zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob pro energetické společnosti. Zvláštní sazba daně by platila pouze pro toto odvětví a její výnos by přispěl částečně na úhradu podpory zelených energií. Zvýšení této sazby o procentní bod by přineslo zhruba tři čtvrtě miliardy korun, z největší části od společností jako ČEZ nebo E.ON. Zvýšení ze současných 19 na 25 procent by mohlo přinést přes čtyři miliardy korun.

Variantou, kterou prosazuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) a která je naopak pro výrobce elektřiny výhodnější, je zvýšení ekologických daní i u plynu a uhlí. Znamenalo by to, že daň placená z těchto paliv by také přispívala na dotace pro solární elektrárny a náklady na ně by se nepromítaly jen do cen proudu. Zastánci tohoto rozložení zdražení argumentují tím, že zamezí likvidaci podniků, jejichž výroba závisí na elektřině. Kritici ale upozornili, že se to na konci řetězce dotkne opět rodin a podnikatelů, píše MfD.

Podle odhadů ministerstva průmyslu a obchodu by stouply roční výdaje na energie průměrné domácnosti používající plyn ve větší míře na topení, ohřev vody a vaření o 16 procent, což odpovídá zhruba částce 3000 korun. Stejně by si připlatil průměrný odběratel topící uhlím. Růst cen elektřiny by byl díky tomu zhruba o třetinu mírnější - 800 korun na domácnost a rok. To se nelíbí například RWE, největší plynárenské společnosti v Česku.

Další komplikací je, že část peněz v řádu stovek milionů korun by musela jít i na podporu sociálně slabých. "Jsem mimořádně skeptický k jakýmkoli kompenzacím. A to jak pro podniky, tak pro jednotlivce," řekl deníku ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Sám preferuje spíše zrušení daňových výhod pro provozovatele fotovoltaických elektráren, kteří jsou osvobozeni od příjmových a majetkových daní.

V úvahu připadají i zvláštní sazby daně ze zisku, který však firmy mohou optimalizací snížit, z výnosů či výroby. Dalším způsobem, jak z velkých fotovoltaických projektů získat více peněz a upravit jejich státem původně zamýšlenou návratnost na 15 let (nyní je šest až sedm), jsou poplatky a daně spojené se zemědělskou půdou, kterou solární projekty zabraly. Jedna z variant počítá s radikálním zvýšením odvodů za vyjmutí pozemků z půdního fondu, napsala dnešní MfD.