Současné nastavení úrokových sazeb ze strany České národní banky na rekordních minimech odpovídá spíše krizové situaci ekonomiky, než probíhající fázi hospodářského zotavování. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu Reuters, který zveřejnila ČNB na svých stránkách, člen bankovní rady Pavel Řežábek. Je tak dalším členem bankovní rady ČNB připouštějícím odlišný pohled na nastavení sazeb, než je stávající 0,75% úroveň dvoutýdenní reposazby nastavená od května. „Výhled ekonomiky na příští rok je příznivější, než letošní. Jsem přesvědčen, že současné nastavení sazeb odpovídá nastavení v krizové situaci, ve které ale ekonomika ČR není,“ uvedl Řežábek. Jeho hlas se tak přidává ke třem výrokům členů sedmičlenné bankovní rady ČNB z nedávné minulosti. Poměr 4:3 by naznačoval možnost zvýšení sazeb dříve, než s čím počítá prognóza ČNB, tedy se druhou polovinou roku 2011. Řežábek v rozhovoru odmítl uvést, jak bude na čtvrtečním jednání bankovní rady ČNB dne 23. září hlasovat. Přes viditelně odlišný názor na nastavení sazeb proti současnosti ale také uvedl, že „shledává hodnotu v tom, když rozhodnutí bankovní rady nějakou dobu vydrží, aby stabilizovalo trhy“. V rámci posledních dvou rozhodování bankovní rady ČNB, na kterých došlo ke snížení sazeb, Řežábek hlasoval proti tomuto kroku. Částečně proti tomuto postoji Řežábka se vyslovil dříve například Kamil Janáček, který uvedl, že „si umí přestavit častější změny v měnové politice v reakci na vývoj ekonomiky“.
Pro možné zpřísnění měnové politiky se dříve vyjádřili členové bankovní rady Robert Holman, Eva Zamrazilové a právě Kamil Janáček, který svá protiinflačně laděná vyjádření později změkčil. Kamil Janáček před dvěma týdny překvapil trhy slovy o tom, že období nízkých sazeb a jejich snižování je za námi a že bankovní rada v posledním čtvrtletí roku jistě bude debatovat o jejich úrovni. Jestřábí komentář na konci srpna vyslovila také Eva Zamrazilová, když uvedla, že o růstu sazeb chce diskutovat velmi brzy. Další hlas pro možné zvyšování sazeb v blízké budoucnosti přidal následně Robert Holman, když na samém konci srpna uvedl, že „ČNB na konci tohoto nebo na začátku příštího roku pravděpodobně zvýší základní úrokovou sazbu na jedno procento“. Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík vzápětí krotil nervozitu na trhu slovy, že nevidí potřebu zvyšovat klíčovou úrokovou sazbu dříve než ve druhém pololetí příštího roku – tedy v souladu s oficiální prognózou banky. Poukázal přitom na vládní plány reforem veřejných financí, které budou působit protiinflačně, i na dopady rychlého růstu německé ekonomiky na českou korunu.
Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík dříve uvedl, že za jediné významné riziko odchýlení vývoje od prognózy vidí zpevňování koruny a to na protiinflační straně. Koruna včera prolomila úroveň 24,50 k euru a ocitla se tak na nejsilnějších úrovních od podzimu roku 2008. Na další protiinflační rizika, která se postupně objevují, v rozhovoru Řežábek označil rostoucí ceny energií a potravin. Podle něho ale ekonomika ukazuje solidní zotavení a neubírá se směrem druhého poklesu.
(Zdroj: ČNB, Bloomberg, čtk)