Ratingová agentura Moody’s pohrozila Maďarsku snížením ratingového hodnocení závazků země, pokud vládá po komunálních volbách v říjnu vláda nepředloží věrohodný plán nápravy veřejných financí. Moody’s zahájila proces přehodnocování ratingu Maďarska už v červenci. Také podle prohlášení Standard & Poor’s pouhý příslib snížení rozpočtového schodku nestačí k odvrácení hrozby ztráty ratingu země na investičním stupni a agentura očekává formulaci kroků vlády ke snížení schodku skrze jasnou hospodářskou strategii vlády. S&P snížila výhled na udržení ratingu Maďarska na stupni „BBB-„, tedy ještě v investičním pásmu, na negativní 23. července poté, co zkrachovala jednání s MMF o záchranném úvěru. „Od vlády potřebujeme slyšet její střednědobou fiskální a hospodářskou strategii,“ uvedl Trevor Cullinan, analytik S&P v Londýně. U S&P dělí zemi od ratingu ve spekulativním (junk) pásmu jen jeden stupeň, snížení o který by zemi zařadilo do roviny s Ázerbajdžánem či Rumunskem a zvýšilo její zápůjční náklady na finančních trzích. Vláda se přitom po krachu jednání s MMF nechala slyšet, že o žádné záchranné úvěry nestojí a hodlá se plně financovat cestou emisí na finančním trhu. Agentura hodlá proces přehodnocení ratingu dokončit v listopadu, tedy také až po komunálních volbách v Maďarsku. Moody’s zatím hodnotí závazky země o dva stupně výše než S&P na „Baa1“. O to pravděpodobnější je jeho prudší snížení. „V případě, že vláda nebude schopna předložit důsledný a komplexní plán, který bude řešit fiskální problémy, bude následovat snížení ratingu," řekl analytik Dietmar Hornung s tím, že plán musí jasně řešit dluhové zatížení země. „Situaci sledujeme a rozhodneme se, až bude předložen rozpočet na rok 2011," dodal.
Hrozbou pro Maďarsko jsou také jeho opatření vůči bankovnímu sektoru. Na jedné straně je to ohlášená bankovní daň, na druhé straně plánované jednostranné nařízení bankám odložit splatnost cizoměnových úvěrů. S&P uvedla, že pokud bude bankovní daň pokračovat v příštím roce, bude to argumentem pro hlubší snížení ratingu. Pomoci podle ní mohou obnovená jednání s EU a MMF o finančním zajištění země. Bankovní daň byla zavedena v červenci ve výši 0,5 % z aktiv přesahujících 50 miliard forintů. Daň, jejíž roční výnos je očekáván na 187 miliardách forintů, je trojnásobně větší, než návrhy jinde v Evropě. Například Group uvedla, že přechodná bankovní daň v Maďarsku může její zisky z podnikání v zemi srazit zhruba o polovinu.
Další rozruch spouští napětí mezi vládou a centrální bankou a nový vládní plán na restrukturalizaci cizoměnových hypoték. Vládní Fidesz v čele s premiérem Viktorem Orbánem chce pomoci zadluženým jednotlivcům a domácnostem, neschopným splácet přijaté úvěry ve švýcarských francích a eurech, které se v Maďarsku masivně rozšířily kvůli výrazněji nižšímu úročení proti forintu, avšak stále roste míra jejich nesplácení kvůli pohybům měnového kurzu HUF/CHF a HUF/EUR o desítky procent v neprospěch maďarské měny. Vláda nyní příchází s plánem, který umožní dlužníkům prodloužení splatnosti hypotéky o pět let a bankám zakáže vyžadovat sankce za pozdní splátky či dokonce nesplácení. Tento záměr může významně ohrozit likviditu maďarského bankovního sektoru. „Pokud návrh bude prosazen ve stávající podobě, prodložení splatnosti bankovních portfolií otřese likviditou a bude mít jednoznačně negativní dopady po rozhodnutí o bankovní dani,“ uvedl Zsolt Vavrek, uvedl šéf asset managementu Equilor Investment v Budapešti. Od nástupu nové vlády 25. dubna akcie největší maďarské banky ztratily 31 procent hodnoty při poklesu maďarského indexu BUX o 3,7 %. Foldhitel es Jelzalobank Nyrt, která je druhým největším poskytovatelem hypoték v zemi, za stejnou dobu na burze klesla o 17 procent. Jednání mezi vládou a bankami se mají odehrát do konce tohoto týdne, legislativa má projít parlamentem do konce roku.
Maďaři mají napůjčováno přibližně 7,3 bilionů forintů cizoměnových úvěrů, z nichž je 82 % v CHF. Forint proti švýcarskému franku loni oslabil o 17 procent a v letošním prvním čtvrtletí podíl úvěrů se zpožděným splácením narostl na 1,4 bilionu forintů. „Tato vláda zastupuje voliče. Jakkoli bolestné to bude, budeme se starat nejprve o voliče, pak teprve o banky a až poté o EU a MMF,“ uvedl Lajos Kosa za vládní Fidecz.
(Zdroj: Bloomberg, AP, čtk)