Snahy evropských vlád o seškrtání rozpočtových schodků ohrožují ekonomický růst regionu a podkopávají důvěru investorů, řekl držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. „Pokud Evropa půjde nadále tímto směrem, to je směrem úsporných opatření, výsledkem bude zpomalení růstu, příjmy z daní budou klesat a to trhy nenechají bez reakce. Evropa svým přístupem riskuje výrazné zklamání trhu,“ uvedl ekonom v rozhovoru pro Bloomberg News.
Podle odhadu Evropské komise ze 13. září by měl růst HDP eurozóny zpomalit ve třetím čtvrtletí na 0,5 procenta, v závěru roku pak dále oslabit na 0,3% tempo. Od květnového ohlášení záchranného balíčku, který měl zabránit rozšíření řecké fiskální krize napříč měnovou unií, zůstává oživení „křehké“, přičemž finanční trhy se stihly jen „částečně zotavit“, dodala Komise.
Stiglitz soustavně hovoří o riziku úpadku evropských zemí do druhé recese, budou-li trvat na rozpočtové odpovědnosti za každou cenu; mimo jiné označil snahy evropských vlád o snižování investic i do projektů s vysokou návratností pouze za účelem krátkodobého vylepšení obrazu veřejných financí za „opravdu bláznivé“. Stále je však patrné, že trhy rychle podlehnou jakýmkoli negativním zprávám ohledně udržitelnosti státních financí okrajových zemí eurozóny. Páteční spekulace o tom, že Irsko hodlá požádat Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc, vyhnaly cenu pojištění před neschopností irské vlády splácet své závazky do rekordní výše, a brzy se přidaly i credit default swapy (CDS) dalších periferních zemí eurozóny. Situaci uvedla na pravou míru až irská vláda, když informace označila za nepravdivé. Irsko nicméně zůstává zemí s nejvyšším rozpočtovým deficitem eurozóny za rok 2009.
Ekonom na adresu země uvedl, že ačkoli jsou trhy „často neracionální“ a existuje „velmi vysoké riziko“, že Irsko ještě o vnější pomoc požádá, neočekává rozšíření fiskálních problémů napříč měnovou unií. „Skutečnost, že bublina byla v Irsku vyšší, evidentně nemá přímý vliv na řízení bankovního systému nebo fiskální politiky v ostatních zemích. Je třeba na každou z nich nahlížet odděleně, i když trhy vždy tak pečlivé nejsou,“ uvedl.
Stiglitz navíc varuje, že evropské vlády by ve své snaze o odstranění rozpočtových problémů neměly spoléhat na pomoc globální ekonomiky. Růst v Evropě vidí jako „značně omezený“, zatímco ve Spojených státech nebude situace jiná, a hlavním problémem zůstane nezaměstnanost. „Svět se již začal částečně dělit,“ poznamenal ekonom.
(Zdroj: Bloomberg)