PRAHA (MEDIAFAX) - Každý Čech, který odejde do důchodu v letech 2011 až 2051, by si měl v průměru ušetřit částku 114 310 korun ročně, aby se pak nemusel smířit s nižší životní úrovní. Upozornila na to skupina Aviva, podle které činí schodek v úsporách na penze v Česku 628,7 miliardy korun ročně.
Aviva vychází z komplexní studie poradenské společnosti Deloitte. Ta ukazuje existenci rozdílu, tedy schodku, mezi důchodovým zabezpečením, které budou lidé odcházející do důchodu mezi roky 2011–2051 potřebovat k zajištění přiměřené životní úrovně (to znamená 70 procent příjmů před odchodem do penze) a výší penze, kterou mohou momentálně očekávat.
"Kvůli demografickým změnám, jimiž prochází nejen Česká republika, je situace ve financování důchodů dlouhodobě neudržitelná. Lidé, kteří budou odcházet do důchodu v příštích deseti letech, si budou muset na penzi naspořit výrazně větší množství finančních prostředků než mladší ročníky. Například současní čtyřicátníci si musí připravit více než 52 tisíc korun ročně. Pokud se jim to nepodaří, budou muset pracovat výrazně déle, nebo se v důchodu smířit s podstatně nižší životní úrovní," uvádí studie.
Česká republika však není jediná, která by se s tímto problémem potýkala. Nepříznivý demografický vývoj se týká všech zemí Evropské unie. Podle analýzy dosahuje schodek v úsporách na penze v celé Evropě 1,9 bilionu eur (zhruba 47,21 bilionu korun), což představuje 19 procent hrubého domácího produktu všech zemí Evropské unie za rok 2010.
Největší rozdíly z pohledu jednotlivých zemí jsou ve Velké Británii, Francii, Německu a Španělsku. Země bývalého východního bloku jsou na tom opticky lépe, například Česká republika zaujímá čtvrté místo za Litvou, Maďarskem a Irskem. "Je to způsobeno zejména menším počtem obyvatel a celkově nižšími příjmy v produktivním věku ve srovnání se západoevropskými zeměmi, ale také již provedenými reformami důchodových systémů v některých státech během posledních dvaceti let," tvrdí analýza.
Důležitým faktorem je mnohem rychlejší stárnutí evropské populace. Podle odhadů se poměr důchodců k aktivním pracujícím změní z 1:4 v roce 2010 na 1:2 v roce 2060. "Pro generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků to znamená, že budou muset přijmout značnou část vlastní zodpovědnosti za to, jaká životní úroveň je čeká v důchodovém období. Mají příležitost připravit se na penzijní léta vlastními silami, avšak za cenu menšího utrácení v produktivním věku," upozorňuje analýza.