Praha - Vláda během nočního jednání spolu s návrhem rozpočtu na příští rok rozhodla o balíku zákonů, které mají přispět k úsporám státní pokladny. Stát chce příští rok hospodařit se schodkem, který bude o 27 miliard korun nižší než letos. Pokud projdou návrhy škrtů legislativním procesem beze změn, bude to pro mnohé domácnosti citelné. Kabinet počítá s poklesem příspěvku na stavební spoření, s omezením sociálních dávek a s přísnějšími pravidly pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti.
Během víc než sedmihodinového jednání vláda schválila také zdanění důchodců, kteří si vydělají víc než trojnásobek průměrné mzdy. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) po jednání zdůraznil, že zdaněny budou nově také všechny druhy výsluh a náhrad. "Jediné, co nedaníme, je odchodné, téhle věci se budeme dál věnovat systémově," uvedl.
Rozpočet podle něj bude maximálně úsporný, jedinou kapitolou, která nebude krácena, je věda a výzkum. Oproti původnímu návrhu ministři nakonec slíbili navýšení rozpočtu vysokým školám o 300 milionů korun a Akademii věd o 100 milionů korun. Kabinet v rozpočtu počítá se spolufinancováním už přijatých projektů placených z evropských fondů, a to 7,9 procenta. Kraje si mají své projekty spolufinancovat z vlastních zdrojů.
Kabinet chce také snížit objem mezd pro státní zaměstnance o 10 procent, novelu zákoníku práce, proti níž v úterý v Praze protestovalo na 40.000 odborářů, ale dnes odložil.
Vláda naopak schválila snížení základní slevy na dani o sto korun měsíčně, o němž se začalo mluvit v srpnu jako o solidárním příspěvku na povodně a které spustilo sérii slovních přestřelek mezi Kalouskem a premiérem Petrem Nečasem (ODS). Na přání předsedy vlády bude změna platit pouze příští rok. Kabinet nakonec nesáhl na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které mělo klesnout o 240 korun za rok.
Schválen byl také návrh novely zákona, který podstatně mění podmínky pro pobírání podpory v nezaměstnanosti. Mimo jiné lidem odebírá možnost si k podpoře přivydělat a snižuje její výši, pokud dají výpověď nebo skončí v práci dohodou. Soubor změn v pravidlech upravujících mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje také zrušení sociálního příplatku a změnu výplaty rodičovské, kdy se sníží příspěvek ve čtyřleté variantě, tříletá ale zůstane na současné úrovni. Omezen má být také příspěvek na péči v prvním stupni závislosti z 2000 na 800 korun. Vláda také kývla na omezení porodného, dostávat by ho měly pouze prvorodičky z příjmově slabších rodin.
Do sněmovny, kde má vládní koalice převahu 118 hlasů, poputuje po dnešním jednání vlády také změna ve státním příspěvku ke stavebnímu spoření. Počítá s padesátiprocentní srážkovou daní na státní příspěvek za rok 2010, který se vyplácí v roce 2011, a to u všech smluv o stavebním spoření, tedy i u dříve sjednaných. V dalších letech bude jednorázová daň nahrazena přímo snížením státní podpory. Podpora klesne z maximálních 3000 na 2000 korun. Úroky ze stavebního spoření, včetně bonusových úroků podle návrhu nebudou dále osvobozeny od daně.
Vylepšit hospodaření státu má také ponechání nemocenské ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu po celou dobu pracovní neschopnosti. I příští rok tak má trvat jedno z opatření takzvaného Janotova balíčku, kterým předchozí vláda Jana Fischera korigovala letošní výdaje státu. Změna, která dopadne na zaměstnavatele, znamená prodloužení doby, po kterou budou platit náhradu mzdy nemocným, ze dvou na tři týdny.
Celkem 21 milionů korun navrhuje vláda příští rok ušetřit prostřednictvím novely zákona o politických stranách, jíž se sníží příspěvek na mandát pro politické strany a politická hnutí o pět procent. V roce 2012 plánuje kabinet ubrat dalších pět procent.
Dalším z výdajů, které chce vláda omezit, jsou objemy peněz na platy ústavních činitelů, soudců, europoslanců a státních zástupců. Konečnou podobu návrhu chce kabinet schválit za dva týdny.
Stát podle plánů přijatých vládou hodlá v roce 2011 utratit 1179,8 miliardy korun a získat 1044,8 miliardy korun, schodek státního rozpočtu tedy má být 135 miliard.