Dluhy rakouských spolkových zemí se za uplynulých deset let zvýšily o 123 procent a rostou výrazně rychleji než dluhy rakouského státu. Ve své zprávě to uvedl rakouský účetní dvůr, který je obdobou českého Nejvyššího kontrolního úřadu. Rakousko jako federativní republiku tvoří devět spolkových zemí s vlastní vládou a parlamentem, jež mají jistou autonomii. Stát řídí jen některé záležitosti.
I když jsou úhrnné dluhy spolkových zemí asi 17krát menší než zadlužení celé země, jejich rychlý růst je podle odborníků varovný. Státní dluh se od roku 2000 zvýšil asi o 31 procent a loni byl podle účetního dvora 184,1 miliardy eur (4,53 bilionu Kč). Spolkové země loni dlužily 10,5 miliardy eur (asi 258,4 miliardy Kč), když v roce 2005 dosahoval jejich dluh 6,8 miliardy eur (167,3 miliardy Kč). Zvlášť štědře hospodaří podle statistik Korutany a Dolní Rakousy, které sousedí s jihem Moravy a částí Čech.
Do roku 2004 spolkové země i stát držely zadlužování na uzdě. Dluhy se proti roku 2000 zvýšily asi o 10 až 15 procent. Existoval totiž rakouský "pakt stability" o rozpočtových schodcích. Země musely pod pohrůžkou sankcí hospodařit vyrovnaně. Pravidla se ale před šesti lety odsunula a podle prezidenta rakouského výboru pro státní dluh Bernharda Felderera se tehdy "protrhly hráze". Od roku 2004 tak dluhy spolkových zemí šplhají vzhůru raketovou rychlostí.
Výbor pro státní dluh odhaduje vývoj státních financí, analyzuje veřejné rozpočty a radí politikům. Jeho prezident míní, že za růstem dluhů ve spolkových zemích může být i to, že se starají o zdravotnictví a sociální systém. Náklady v těchto oblastech prudce stoupají. Podle Felderera ale chybí nápady jak výdaje zkrotit.
Zmínil se třeba o "politicky řízených" a nehospodárně vedených zemských nemocnicích a o neochotě zavřít byť jen jediné jejich oddělení či o dalších sociálních výdajích. Podle médií se ale představitelé jednotlivých spolkových zemí místo úspor snaží spíš diskutovat se státem o kompenzacích za vyšší náklady, které vyvolaly celostátní zákony.