Centrální banky spolu s Mezinárodním měnovým fondem prodaly za poslední rok zhruba 94,5 metrických tun zlata, což je nejméně od roku 1999, kdy byla uzavřena první Dohoda centrálních bank o zlatě (Central Bank Gold Agreement), vyplývá z dat Světové rady pro zlato (WGC). Z toho MMF umístil na trh 88,3 tun, zatímco centrální banky eurozóny se v ročním období, podle dohody skončivším v neděli, rozhodly prodat pouhých 6,2 tun cenného kovu. Jejich vůle zbavovat se zlata tak výrazně poklesla, a to o 96 procent oproti předchozímu roku, kdy prodaly 142 metrických tun. Pro srovnání – v letech 2004 a 2005 odprodaly signatáři dohody 497 tun zlata.
Dohoda centrálních bank o zlatě byla vytvořena před více než deseti lety z důvodu obav, že nekoordinované prodeje cenného kovu z vlastnictví centrálních regulátorů destabilizuje trh a tlačí na pokles ceny. Ta činila v roce 1980 rekordních 850 amerických dolarů za trojskou unci, v únoru 2001 pak propadla na 253,83 USD a 24. září letošního roku dosáhla nového rekordu, když zlato pokořilo hranici 1300,07 USD/tr. unci. Centrální banky nyní ve světle dozvuků finanční krize a evropských fiskálních problémů přehodnocují význam zlata jako uchovatele hodnoty a výrazně snižují jeho nabídku na trhu. Jejich celkové rezervy kontinuálně rostou počínaje druhým kvartálem loňského roku, uvádí WGC. A cena zlata má nakročeno k desátému ročnímu růstu v řadě.
Čtěte více:
Signatáři mohou podle aktuální dohody umístit ročně na trh v souhrnu maximálně 400 metrických tun zlata, v porovnání se stropem 500 tun z předchozí pětileté dohody. V jejím závěrečném smluvním roce končícím v 2009 přitom prodaly celkem 157 metrických tun. Podle průzkumu provedeného deníkem Financial Times se neočekává, že by evropské centrální banky začaly v dalším roce prodávat více zlata, a některé z nich to již nepřímo potvrdily.
Na současné dohodě o zlatě se podílí Evropská centrální banka, dále centrální banky zemí eurozóny, Švédska a Švýcarska.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)