Záchranný fond eurozóny, který vytvořily členské státy EU platící evropskou jednotnou měnou, aby zabránily opakování řecké dluhové krize, obsahuje ve skutečnosti daleko méně finančních prostředků, než politici tvrdí. Místo slibovaných 440 miliard eur má zhruba 250 miliard eur (asi 6,25 bilionu korun). Vyplývá to z propočtů společnosti Capital, o nichž informoval deník Financial Times.
Členské státy eurozóny včetně Slovenska se zavázaly, že fondu poskytnou záruky na celkem 440 miliard eur (zhruba 11 bilionů korun). V případě, že by se některá ze zemí dostala do potíží, požádá fond, který je znám pod zkratkou ESFS, a ten jí poskytne nutné finanční prostředky, které získá z prodeje dluhopisů, za něž ručí eurozóna.
Dluhopisy záchranného fondu si od mezinárodních společností vysloužily nejvyšší možný rating AAA, tato "prestiž" však nebyla zadarmo. ESFS totiž díky tomu musí držet poměrně významné finanční rezervy, které do značné míry omezují částku, jíž disponuje na pomoc státům v nouzi.
Pro stát, který se ocitne v problémech, navíc nemusí být případná půjčka ze záchranného fondu žádnou záchranou. Po započtení všech nákladů by úroky mohly dosáhnout zhruba osmi procent, což je mimochodem daleko vyšší úrok, než v minulosti získalo od zemí eurozóny Řecko. Předlužené Atény získaly příslib úvěru ve výši až 110 miliard eur (2,75 bilionu korun) za úrok ve výši zhruba pěti procent.
"Využití záchranného fondu eurozóny rozhodně není nijak levnou možností. Celý systém je nijak překvapivě konstruován tak, aby uspokojil věřitele na náklady dlužníků," uvádí Financial Times.
Pro Evropu by bylo údajně nejlepší, kdyby nikdo nemusel záchranného fondu eurozóny využít. ESFS má totiž řadu dalších nevýhod. Jednou z nich je skutečnost, že jen případná žádost o pomoc, z některého ze států eurozóny, by spustila paniku na trzích a nová krize by se mohla snadno šířit dál. Fond by byl navíc nucen vydávat dluhopisy ve velmi nejisté době a za nevýhodných podmínek, přestože má nejvyšší možný rating.
S případným využitím ESFS ale nejspíš nepočítá ani jeho šéf Klaus Regling. "Podle mého hlavního scénáře nebudeme muset v následujících letech poskytnout žádnou půjčku," řekl dnes ve Frankfurtu. Podle něj by fond neměl být žádným bezpečným přístavem a pro členské státy eurozóny by mělo být velmi těžké se k penězům dostat.