Diplomacie ve sporu o kurz čínské měny nikam nevede a bude tomu tak až do té doby, dokud se neobjeví hrozba odvetných opatření. Pozdvižení, které se vytvořilo kolem možnosti obchodní války, není opodstatněné. A stejně jsou horší věci, než je obchodní konflikt. V dobách masové nezaměstnanosti, kterou zhoršuje predátorská politika Číny, by možnost několika nových tarifů měla být na seznamu našich obav velmi hluboko.
Podívejme se na současnou situaci ve světě. Hlavní rozvinuté ekonomiky se stále vzpamatovávají z prasknutí bubliny na trhu s bydlením a z finanční krize, která ji následovala. Spotřebitelské výdaje jsou utlumené a firmy nehodlají investovat, protože nevyužívají ani současnou kapacitu. Nezaměstnanost je extrémně vysoko a nejeví známky návratu k normálním úrovním. V rozvíjejících se ekonomikách je ale situace značně rozdílná. Nebojují s deflací, ale s inflací, a poskytují mnoho investičních příležitostí. Je přirozené, že kapitál proudí z bohatých ekonomik směrem k nim.
Rozvíjející se ekonomiky by mohly a měly hrát významnou roli při pomoci světové ekonomice. Ta největší z nich ale zabraňuje tomu, aby se tento přirozený proces rozjel. Omezení zahraničních investic limituje tok privátního kapitálu do Číny a vláda udržuje hodnotu renminbi uměle nízko tím, že kupuje obrovský objem zahraničních měn. To v podstatě znamená, že dotuje exporty a ty pak poškozují zaměstnanost ve zbytku světa.
Čínská vláda tento postoj brání velmi nekonzistentními a nepřijatelnými argumenty. Popírá, že záměrně manipuluje s kurzem. 2,4 bilionů dolarů rezerv jim asi dala pod polštář víla, když spali. Kurz renminbi podle nich také nemá co dělat s jejich obchodním přebytkem. Pak ale zase čínský premiér lamentuje nad možností silné měny s tím, že není možné si představit, kolik čínských firem by zbankrotovalo a kolik lidí by ztratilo práci. Buď kurz vliv má, nebo ne, obojí platit nemůže.
Pro americkou vládu je aktivní boj proti tomuto chování Číny jednou z mála možností, jak zmenšit nezaměstnanost. Její současný postoj je ale neuvěřitelně pasivní. Nově schválený zákon, který by měl položit základ pro uplatnění sankcí proti Číně, tuto pasivitu pravděpodobně nezmění. Přibližuje nás však ke dni, kdy budeme konečně připraveni jednat.
Uvedené je výtahem z článku Taking On China, jehož autorem je Paul Krugman.
(Zdroj: NYT)