I když tento rok investice do reálného kapitálu v USA mírně vzrostly, zdaleka nedosahují úrovní, které by odpovídaly prudkému nárůstu ziskovosti firem. Spolu s kolapsem dlouhodobých nelikvidních investic domácností tento fakt negativně doléhá na ekonomické oživení. Vyvažuje také velkou část efektu vládní fiskální stimulace, která sama o sobě vyvolala vlnu obav.
Instinktivní reakcí podnikatelů a domácností na nejistotu je upuštění od aktivit, které vyžadují důvěryhodné predikce budoucnosti. U nefinančních společností je to nejlépe patrné na podílu, v jakém je likvidní cash flow směrováno na investice do dlouhodobého reálného kapitálu. V první polovině roku 2010 tento poměr klesl na 79 %, což je nejméně za posledních 58 let, tedy za dobu, pro kterou existují dostupná data. S tím související nárůst hotovosti po pádu banky Lehman byl nejrychlejší v poválečné historii. Domácnosti zase směrují své cash flow na splácení hypoték a spotřebitelských úvěrů. Bilión dolarů nadbytečných rezerv bank leží u Fedu a nejsou známky toho, že by se banky snažily půjčováním získat vyšší výnosy, než činí 25 bazických bodů z těchto rezerv.
Není překvapením, že se v těchto turbulentních časech mezi ekonomy a politiky objevily rozdílné názory. Téměř všichni se shodnou na tom, že vládní zásahy byly po pádu banky Lehman nutné. Hodnota fiskálního stimulu je ale předmětem debat. Většina podnikatelů se domnívá, že nejistota vzrostla kvůli kolapsu ekonomické aktivity. Její trvání ale odráží hluboké restrukturalizace finančního systému a růst federálního deficitu, který vytváří nejistotu v oblasti budoucích daní. Korelace velikosti investic do reálného kapitálu (jako podíl na cash flow) a poměru deficitů na HDP byla přitom i v minulosti velká a negativní; deficity předcházely pokles investic o devět měsíců.
Bude také trvat roky, než se dokončí všechny zákony a pravidla týkající se finančního systému. S tím je nevyhnutelně spojena nejistota, která ohrozí inovace ve finančním systému a jeho intermediační funkci. To bude mít velký vliv na ekonomický růst. Podniky tak musí čelit mnohem širšímu spektru scénářů, které by mohly ovlivnit ziskovost zvažovaných projektů. To zvyšuje rizikové prémie u nelikvidních aktiv. Kritickou otázkou tedy zůstává, nakolik je nutné snížit deficity a rychlost zavádění nové regulace, aby se omezil strach z budoucnosti a došlo k podpoře ekonomického oživení.
(Zdroj: FT)