Čekat nyní od USA, Evropy, či Japonska, že se stanou tahouny lidem vzývaného růstu, se dá jen s větší dávkou fantazie. Jádrem pudla světové ekonomiky tak nyní i v následujících letech bude z velké části schopnost Číny přejít na ekonomický model závislý na domácí poptávce a ne na exportech.
Růstovou závislost na exportech je možno měřit dvěma způsoby. První z nich je založen na tom, jak růst exportů přispívá k růstu HDP. Druhý na tom, jaký je příspěvek exportů čistých – tedy exportů očištěných o importy. Podle prvního měřítka exporty v posledních letech přispívají k čínskému růstu v průměru asi 60 %, podle druhého naopak jen 10 – 20 %. Rozdíly jsou velké – první číslo by ukazovalo na závislost kritickou, druhé na relativně malou.
Je to v souladu s tím, že pokud zvažujeme pouze exporty, ignorujeme to, že na jejich tvorbu je použito i zboží a služby ze zahraničí – tedy ty negenerované v Číně. Na pouhých exportech založený odhad by tak měl jejich význam nadhodnocovat. Pokud naopak exporty očistíme o všechny importy, snižujeme význam exportů o dovezené mercedesy a další dovoz, který nebyl použit k výrobě exportů. Tento odhad by tedy měl podstřelovat skutečnost.
S výše uvedeným se pokusili poprat například John Horn, Vivien Singer a Jonathan Woetzel. Použili ukazatel, který nazvali domestic value-added exports (DVAE), tedy něco jako exporty odpovídající doma přidané hodnotě. Od exportů tedy odečetli pouze ty importy, které sloužily k produkci zboží a služeb, které byly poté vyvezeny. Nevím, s jakou přesností se jim to nakonec povedlo. Každopádně ve studii „A truer picture of China’s export machine“ tvrdí, že dovozy v průměru odpovídají 40 – 55 % celkové hodnoty exportů (mezi lety 2002 – 2008). Jinak řečeno, asi polovina exportů Číny představuje přidanou hodnotu v této zemi vytvořenou. V uvedeném období tak exporty k růstu HDP přispěly 19 – 33 % (tedy maximálně polovina toho, co je uváděno na základě použití neočištěných exportů). S použitím DVAE autoři také odvodili, že exporty hrály pro udržení růstu v roce 2008 a 2009 velmi malou roli a i když budou v následujících letech významné, probíhá posun k domácí poptávce.
Uvedené ilustruje jednu jistou věc – jaká je přesně závislost čínského růstu na exportech nevíme jistě. Pokud je naznačená úvaha správně, může to podpořit optimismus ohledně schopnosti Číny podpořit globální ekonomiku tím, že je více odtržená od strádajícího západu, než se na první pohled zdá.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.