MMF by podle svých členských zemí měl hrát významnější roli při dohledu nad globální ekonomikou a ekonomickými a měnovými politikami bohatých zemí s cílem zabránit další finanční krizi. Jeho „nestranný dozor“ by přispěl k detekci zranitelných míst v rozvinutých ekonomikách a pro MMF by představoval významný posun, protože až doposud byl, co se týče udělování rad svým podílníkům, zdrženlivý.
Pro zvýšení pravomocí MMF v oblasti měnových sporů byly Spojené státy, které agresivně tlačí na Čínu, aby nechala rychleji posílit svou měnu. Požadovaly, aby MMF ohledně politiky jednotlivých zemí hovořil „otevřeněji“ a tento výraz se objevil v závěrečném prohlášení. Peking zase kladl důraz na „nestrannost“, toto slovo se v prohlášení objevuje dvakrát.
Formální návrh mnohostranného programu dozoru ale členy MMF schválen nebyl. Fond by měl provádět studie zaměřené na zlepšení toku kapitálu, konkrétnější rozhodnutí ohledně dalšího postupu byla ale odložena na příští rok.
Eswar Prasad, bývalý zástupce MMF, který nyní působí v Brookings Institution, uvedl, že uvedené návrhy jsou „líbivé nové názvy pro staré programy dozoru“ a nedávají fondu žádné pravomoci k prosazení jeho politiky. Významné ekonomiky chtějí, aby postupoval tvrdším způsobem, ale nechtějí se vzdát kontroly nad svými politikami.
Úspěšnost fondu při identifikaci počátků krizí a prosazení změny politik je smíšená. Podle některých kritiků nemůže být respektovaným hlasem v globální ekonomice, protože ne všichni jeho členové mají na rozhodování instituce stejný vliv. Ruský ministr financí Alexej Kudrin uvedl: „Dokud bude fond vnímán jako organizace, ve které jsou rozhodnutí přijímána relativně malým počtem bohatých zemí a pak jsou prosazována ve jménu mezinárodní komunity, bude nedůvěra v něj přetrvávat v mnoha oblastech po celém světě.“ MMF si je tohoto problému vědom, žádné rozhodnutí ohledně zvýšení váhy hlasu rozvíjejících se zemí ale učiněno nebylo.
(Zdroj: CNBC)