Rozšířeno (16:41) "Rozhodnutí o načasování a plánovaném rozšíření Jaderné elektrárny Temelín jsou čistě v kompetenci vlády České republiky (jako hlavního akcionáře ČEZ). Bezpečnostní rada státu bude jednat o budoucnosti projektu a proto veškeré komentáře ze strany středního managementu ČEZ k takzvanému zpoždění projektu jsou irelevantní". Těmito ostrými slovy zareagoval premiér Petr Nečas na dnešní komentáře v tisku, podle kterých tuzemská energetická společnost odloží až o několik let dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín (JETE). Informaci uvedl zdroj HN s odkazem na vedení . Odložení termínu dokončení JETE kvůli posunu v odhadech poptávky po elektřině však potvrdil také ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, vládní zmocněnec pro JETE Václav Bartuška i samotný šéf ČEZu Martin Roman.
Po uzavření trhu ČEZ vydal k JETE oficiální prohlášení. "K úvahám o posunu harmonogramu dostavby jaderné elektrárny Temelín přivedly společnost ČEZ informace od dodavatelů získané během soutěžního dialogu. V tuto chvíli jde pouze o interní úvahu, jakékoli rozhodnutí v této věci musí projednat a schválit dozorčí rada společnosti. Absolutní prioritou společnosti ČEZ je kvalitní příprava projektu, tak aby nedošlo k protahování samotné stavby, tak jak to vidíme u projektů ve Finsku či v jiných zemích. Další prioritou, kterou budeme při rozhodování o harmonogramu dostavby brát v úvahu, jsou zájem udržet ve hře všechny uchazeče. Odstoupení některého uchazeče před podáním nabídky by zhoršilo vyjednávací pozici ČEZ a prodražilo dostavbu elektrárny. Proto bereme vážně signály potenciálních dodavatelů o tom, že stávající harmonogram je příliš napjatý. Při rozhodování o harmonogramu dostavby nehrají podstatnou roli ani možnosti financování ani predikce spotřeby elektřiny v roce 2020. Pokles cen elektřiny ovlivnil samozřejmě investiční možnosti všech evropských energetik. ČEZ omezil své zahraniční investice právě proto, aby byl připraven financovat dostavbu Temelína, kterou vnímá jako svůj klíčový projekt," uvádí ČEZ.
dosud plánoval, že dva nové bloky Temelína budou spuštěny v roce 2020. „Tendr se zpozdí. Nevíme zatím o kolik, ale může to být o několik let," uvedl pro HN zdroj z managementu . „Když jsme tendr plánovali, byli jsme moc optimističtí," měl dodat zdroj. „Vím, že se termín dokončení posune," potvrdil ministr průmyslu Martin Kocourek.
Přes popření tohoto motivu ze strany ČEZ ministr průmyslu a obchodu pro HN uvedl, že "odhady spotřeby elektřiny, které se dělaly před vypuknutím krize, se změnily". Do pozdržení stavby podle zdroje má promlouvat i samotná změna investiční strategie – úspory, odložení některých investic. Šéf ČEZu Martin Roman v první polovině září uvedl, že stavba JETE stojí jako jeden z faktorů také za utlumením expanze ČEZu skrze další akvizice a omezení investic do příštího roku. „Je to běh na dlouhou trať, samotná výstavba trvá přes pět let, minimálně stejně dlouhá je příprava dokumentace, takže dobu do dostavby musíme počítat na nějakých dvanáct let. Z krátkodobého hlediska nás tato investice zatíží vysokými výdaji, ale z dlouhodobého pohledu, tedy z horizontu těch víc než deseti let, posune ČEZ na kvalitativně vyšší úroveň a upevní naši pozici,“ uvedl Roman. Již v září tedy jeho vyjádření sahalo za rok 2020 o dva až tři roky.
Do konce října 2010 měl ČEZ vyzvat uchazeče o dostavbu JETE, ruský Atomstrojexport, francouzskou Arevu a Westinghouse z USA, k podání nabídek. Bývalý ministr financí Eduard Janota, kterým je novým členem dozorční rady ČEZ, uvedl, že výběr dodavatelů pro JETE se dosouvá do roku 2011 a do konce letošního roku určitě zadávací dokumentaci k dispozici nedostanou. Odmítl sdělit důvody odložení tendru s tím, že zítra bude o věci jednat dozorčí rada ČEZu. "Zatím mohu potvrdil pouze to, že během soutěžního dialogu někteří zájemci o dostavbu Temelína signalizovali zájem o posunutí harmonogramu. My chceme udržet ve hře všechny, jen tak totiž máme šanci dosáhnout dobrých podmínek. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo. V každém případě je pro nás absolutní priorita vyhnout se protahování samotné stavby," uvedl k věci generální ředitel ČEZ Martin Roman. Podle ministra Kocourka se rýsují také další dílčí problémy, například otázka nové přenosové linky, která dovede výkon z JETE do elektrizační soustavy.
V polovině září mluvčí ČEZu Nováková nevyloučila, že by se ČEZ v rámci dostavby JETE mohl spojit s investorem z řad dalších evropských energetik. „Spolufinancování jaderných projektů je v Evropě běžným modelem, což dokládá například partnerství energetik EDF a Enel v rámci projektu ve francouzské Flamanville,“ uvedla mluvčí Nováková. Zároveň ale dodala, že ČEZ v tuto chvíli o žádném takovém kroku nevyjednává.
Hospodářské noviny dále citují interní dokument podle kterého se firma chystá dále omezit své investice v Bulharsku, Rumunsku a Polsku. údajně dále zvažuje prodej operací v Bulharsku kvůli konfliktu s místní vládou. Důvodem pro omezení některých projektů má být také motivace ke snížení dluhu právě kvůli potřebě v budoucnu získat finanční zdroje na dostavbu JETE. "Rozvojový program byl spojen s růstem zadlužení. Už nejsme miláčkem trhu, nejsme považováni za stabilní a růstovou firmu a dostáváme první výstrahy od ratingových agentur," cituje list podklady po zářijovou poradu v ČEZ, kde měli šéfové energetiky jednat o možném prodeji některých aktiv. V úvodu října přišla zpráva, že ČEZ zrušil tendr na výstavbu plynového bloku o výkonu 430 megawattů v elektrárně Nowa Skawina v Polsku. Podle mluvčí Evy Novákové se tak firma rozhodla kvůli nejasnostem s liberalizací polského trhu s plynem. „Skutečnost, že ČEZ přesunul svou pozornost od aktivit v zahraničí směrem k rozvoji domácích projektů, je na trhu všeobecně známa. Důkazy o tom přinesly události posledních týdnů, kdy společnost odstoupila od výstavby jaderného reaktoru v Rumunsku a zrušila tendr na vybudování paroplynové elektrárny v Polsku. I když kroky ČEZu směrem k omezení investic na těchto prosperujících trzích vnímáme jako mírně negativní, reakce trhu by měla být spíše tlumená, jelikož je podle našeho názoru již započítaná do ceny akcií,“ píše ve zprávě pro investory Peter Csaszar, analytik KBC Securities.
, jehož zisky v minulých letech táhla vzhůru rostoucí cena elektřiny, se ocitá v nové situaci trhu, kde je cena elektřiny 15 procent pod předloňskými maximy. Již v roce 2009 firma zahájila úsporný program a seškrtala plán investic do roku 2015 skoro o sto miliard korun, přesně na 333 ze 425 miliard korun. Ohlásila soustředění na domácí projekty místo zahraničních akvizic. "Investice znovu přehodnocujeme a určitě dospějeme k dalším úsporám provozním i investičním," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. On ale vyloučil, že by se úspory dotkly JETE.
Objem celého kontraktu, čítajícího kromě dvou nových reaktorů příslib tří dalších stejného typu, může dosáhnout až 500 miliard korun. Do tendru na dostavbu Temelína se přihlásily americký Westinghouse, česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress, a francouzská společnost . Temelín je nejmladší českou i evropskou jadernou elektrárnou. O umístění elektrárny bylo rozhodnuto v roce 1981 a původní projekt počítal se čtyřmi bloky. První blok byl spuštěn 11. října 2002, druhý blok 29. prosince 2002. Náklady na výstavbu dvou bloků byly 98,6 miliard korun.
Tendr na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín je největší zakázkou ve střední a východní Evropě. Vítěz, který by měl být znám na jaře 2012, má podle stávajících pravidel získat od ČEZ zakázku na dva bloky v Temelíně s opcí na další tři v Dukovanech a slovenských Jaslovských Bohunicích. Stavba nových bloků měla podle dřívějších informací začít v roce 2013, v roce 2020 měly nově postavené bloky původně začít dodávat energii do sítě. Náklady na dostavbu by měly dosáhnout 500 miliard korun, ČEZ ji chce financovat z vlastních zdrojů a bankovních úvěrů.
(Zdroj: čtk, HN, Bloomberg)