William De Vijler, hlavní investiční ředitel ve společnosti Investment Partners, v rozhovoru pro CNBC uvedl, že nyní dochází k „mírnému přestřelení“ kurzu dolaru, které bude „ještě chvíli“ pokračovat. Situace se změní v okamžiku, kdy bude jasné, že další kvantitativní uvolňování pomáhá ekonomice USA, pak začne dolar opět posilovat. De Vijler se domnívá, že k tomu dojde někdy v polovině příštího roku. Zvýšení sazeb Čínou oznámené tento týden podle něho snižuje pravděpodobnost dohody hlavních světových ekonomik o společném postupu na měnových trzích.
Fed se bude snažit ukázat, že jeho další kvantitativní uvolňování má nějaký výsledek, zaměří se proto na pokles výnosů dluhopisů. To nevyhnutelně povede i k oslabení dolaru, uvedl De Vijler. Fed se tak bude snažit vyhnout se stanovení příliš nízkého limitu týkajícího se objemu peněz, které vytiskne. Nebude ani chtít vytvořit dojem, že jeho strategie není efektivní, což by pro něj bylo „noční můrou“. Jediný způsob, jak se tomu vyhnout, je právě „dostatečné stlačení výnosů“. Fed tak ale bude „exportovat inflaci cen aktiv“ do rozvíjejících se ekonomik a zároveň snižovat poptávku ve zbytku světa kvůli oslabujícímu dolaru. Na trzích proto vytváří více nejistoty, protože není jasné, jak budou ostatní ekonomiky reagovat.
Ellen Zentner, ekonomka ve společnosti Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, pro CNBC uvedla, že měnové trhy v konečném důsledku neovlivňují informace z Fedu a amerického ministerstva financí, ale makroekonomické faktory. Po volbách v USA podle ní často dochází k růstu kurzu dolaru, protože klesne nejistota na trzích. Jediným případem, kdy se tak nestalo, byly volby v roce 2000, kdy se dlouhou dobu nevědělo, kdo je vlastně vítězem voleb. Ovšem povolební růst kurzu dolaru mívá obvykle také krátkou životnost. Mezi dolarem a akciovým trhem v USA je nyní podle ekonomky velmi silná korelace. Oslabení dolaru totiž nutí investory hledat návratnost jinde.
(Zdroj: CNBC)