Míra nezaměstnanosti ve Spojených v září vykázala stagnaci na úrovni 9,6 procenta místo konsensem trhu očekávaného růstu na 9,7 procenta, uvedla před dvěma týdny zpráva z amerického ministerstva práce. Radost z nerostoucí nezaměstnanosti však záhy ochladil fakt, že ekonomika Spojených států za uplynulý měsíc přišla celkem o 95 tisíc pracovních míst namísto očekávaného úbytku pouze pěti tisíc míst. O zlepšení na americkém trhu práce přitom nenasvědčuje mnoho ani dnes publikovaná detailnější zpráva ministerstva práce USA.
Celková míra nezaměstnanosti klesla ve dvaceti třech státech, vzrostla v jedenácti a stagnovala v šestnácti státech, což je zlepšení ve srovnání se srpnovou bilancí: 27x růst, 13x pokles a 10x beze změny. Nejhorší byla již popáté v řadě situace ve státu Nevada, kde míra nezaměstnanosti zůstala na rekordní úrovni 14,4 procenta. Na druhé straně spektra byla se zářijovou nezaměstnaností na úrovni 3,7 procent Severní Dakota.
Mohlo by se zdát, že problém nezaměstnanosti v USA je pouze problémem některých států. Pohled na vývoj počtu pracovních míst však mluví o hlubším strukturálním úskalí. Z padesátky amerických států totiž v září celých třicet čtyři vykázalo pokles počtu pracovních míst. Nejhorší byla navíc situace v relativně bohatých státech jako je New York (-37,6 tisíc) či (zadlužená) Kalifornie (63,5 tisíc pracovních míst).
Z pohledu celých Spojených států má značný podíl na meziměsíčním zhoršení obrázku amerického trhu práce ukončení dočasných úvazků 77 tisíc pracovníků najatých vládou na sčítání obyvatel a 49 800 lektorských míst na úrovni lokálních vlád. Poklesem o 6 tisíc po srpnovém propadu o 28 tisíc pak pokračovalo propouštění ve zpracovatelském sektoru, kde konsensus počítal s 2tisícovým růstem. Stavební firmy propustily 21 tisíc lidí, maloobchod najal 5700 lidí. Vládní sektor celkově udělal nejhlubší škrty, když propustil 159 tisíc lidí, z nichž 83 tisíc bylo z lokálních vlád a 76 tisíc z vlády federální.
Korporátní sektor ještě zřejmě nedokáže zcela kompenzovat úbytek pracovních míst ve státním sektoru. „Růst počtu pracovních míst ve firemní sféře je slabší, než bychom si přáli, a jen stěží stačí na udržení setrvalé míry nezaměstnanosti,“ varoval Kurt Karl, hlavní ekonom pro USA u zajišťovny , a naznačil tak, že udržení míry nezaměstnanosti na zářijové úrovni 9,6 procenta nemusí být v říjnu samozřejmé, ačkoliv konsensuální odhad trhu se stabilizací na trhu práce počítá (příští měsíční zpráva z trhu práce USA vyjde 5. listopadu). „Ekonomika potřebuje více síly, aby podpořila najímání v korporátní sféře napříč odvětvími,“ soudí Karl.
O nenaplněné chuti mnohých Američanů pracovat hovoří i další detail z amerického trhu práce. Míra „podzaměstnanosti“, sledující zkrácené úvazky u lidí, kteří si přejí pracovat na plný pracovní úvazek, totiž v září vzrostla na 17,1 procenta ze srpnových 16,7 procenta, což ukazuje na další strukturální problém tamního trhu práce, který se bude zřejmě ještě nějakou chvíli napravovat.
Právě delší setrvání nezaměstnanosti na vysokých úrovních přitom šéf Fedu Ben S. Bernanke nedávno spolu s inflací označil za nejnebezpečnější trendy v americké ekonomice, které centrální banky tlačí k spuštění druhé vlny kvantitativního uvolňováním měnové politiky. Delší období vysoké nezaměstnanosti může totiž podle Bernankeho znamenat riziko pro udržitelnost ekonomického oživení .
(Zdroj: CNBC, Bloomberg, Fed)