Ekonomové odhadují, že druhé kolo kvantitativního uvolňování (pro něž se vžilo označení QE2), by si mohlo vyžádat tisk dalších až 4 bilionů amerických dolarů. Pokud by došlo na jejich slova, Federální rezervní systém by do dalších odkupů státních dluhopisů a jiných aktiv napumpoval rekordní množství peněz poté, co v rámci programu, který vypršel v březnu, nakoupil objem 1,7 bil. USD amerických dluhových papírů a hypotečního dluhu.
Předchozí nákupy snesly úrokové míry na hypotékách na historická minima, k viditelnému zlepšení reálné ekonomiky ale nedošlo. O tom, že Fed k takzvanému QE2 přistoupí, trhy nepochybují, a podle mnohých ekonomů již toto očekávání zohlednily v ocenění. Hlavní ekonom Jan Hatzius a jeho kolega Sven Jari Stehn hovoří o potřebě napumpovat do ekonomiky další 4 biliony dolarů, nicméně neočekávají, že Fed zajde tak daleko. Aktuálně předjímají, že americká centrální banka uvolní do oběhu během několika nejbližších let přibližně další 2 bil. USD.
I tato nižší hranice odhadu je však přinejmenším dvojnásobkem oproti očekávání většiny odborníků, kteří se k věci vyjádřili. Ještě v prvním říjnovém týdnu přitom i Hatzius uváděl, že čeká odkupy aktiv v rozsahu 500 mld. USD poté, co laťka pro QE1 byla nastavena na 300 miliard. Řekl přitom, že Fed o kroku rozhodne již na příštím měnovém jednání, které je naplánované na 2. a 3. listopadu, a dobu trvání tohoto podpůrného kroku odhaduje do poloviny příštího roku. „Klíčová strategická otázka není velkost první vlny, ale to, jak daleko bude muset Fed nakonec zajít, aby dosáhl obojího cíle nízké inflace a maximální udržitelné zaměstnanosti,“ stojí v posledním prohlášení analytiků banky. Hatzius a Stehn uvádějí, že vzhledem k nezaměstnanosti u 10% hranice a klesající inflaci není důvod věřit, že obecně očekávané druhé kolo QE v přiměřeně nízkém objemu by zbavilo ekonomiku panického strachu.
Ekonomové zpravidla odhadují objem QE2 na úrovni mezi 500 miliardami a jedním bilionem dolarů, někteří mají za to, že Fed žádná vysoká čísla nezveřejní a pouze uvede záměr investovat do dluhopisů 80 až 100 miliard do doby, než se podmínky zlepší. Hlasy Fedu o příliš nízké inflaci, příliš vysoké nezaměstnanosti a potřebě podpořit poptávku po zboží i službách nenechávají nikoho na pochybách, že další kolo monetárního stimulu je jasná věc. Růst komoditních cen v posledních týdnech a klesající úrokové míry ale vzbudily úvahy, že trhy již do svého oceňování zahrnuly to, co by mělo být teprve v příštím týdnu oznámeno. To by ve svém důsledku mohlo vést k nerovnovážnému růstu cenové hladiny.
Otázkou zůstává, jak je možné, že po-krizové stimulační kroky uvolnily finanční podmínky bez toho, aby pomohly reálné ekonomice. Důvodem je podle ekonomů GS to, že politika Fedu, ačkoli „velmi volná“, není zdaleka uvolněná dostatečně. „Politika by měla být naprosto volná, aby usnadnila ekonomický růst a tvorbu pracovních míst, vyplnění mezery v produkci a navýšení inflace na stanovenou hladinu,“ uvádějí výše zmínění analytici.
(Zdroj: Fortune)