Kvůli očekávání trhu Fed neměl jinou možnost, než ohlásit druhé kolo kvantitativního uvolňování QE2. Jeho přínosy pro USA jdou však ruku v ruce s negativy pro další země a všichni mohou již brzy čelit negativním následkům této nevyhnutelně nedokonalé strategie.
Fed doufá, že sníží sazby, zvýší ceny aktiv a bohatství a podpoří domácnosti a firmy ve výdajích. A doufá i v to, že trhy odrazí možné další nákupy aktiv v budoucnu, což by zvýšilo efektivitu současných nákupů. Fed ale čelí třem problémům:
Poté, co Ben Bernanke v srpnu v Jackson Hole varoval, že centrální bankéři samotní nemohou vyřešit světové ekonomické problémy, dochází k tomu, že Fed je v podstatě jedinou institucí, která se snaží podpořit ekonomiku. Jiné vládní instituce jsou paralyzovány skutečnými či jen domnělými omezeními a zdá se, že rády ponechávají veškerou tíhu pomoci na centrální bance. Bez strukturálních reforem ale vyšší objem likvidity jen odteče z USA a způsobí další příliv kapitálu do jiných ekonomik.
Druhý problém souvisí s tím, že zbytek světa tuto likviditu nepotřebuje. Některé země, jako například Brazílie nebo Čína, se blíží přehřátí. Eurozóna a Japonsko si zase jen těžko mohou dovolit nechat ještě více posílit své měny. Tato situace vyústí v tenze na měnových trzích a rostoucí riziko větších omezení toku kapitálu a protekcionismu.
Třetí problém je dán postupným úpadkem hlavní role, kterou Spojené státy hrají v globální ekonomice. Žádná jiná země či instituce je nemůže této role zbavit, kombinace různých alternativ ale může způsobit postupný pokles jejich významu.
Závěrem je, že QE2 bude jen málo úspěšné, zatímco zkomplikuje život mnoha dalším zemím. Je jen otázkou času, kdy bude po Fedu požadováno ještě více. Středeční oznámení QE2 tak pravděpodobně neznamená konec jeho aktivismu.
Uvedené je výtahem z „QE2 blunderbuss likely to backfire“ od Mohameda El-Eriana.
(Zdroj: FT)