Současná americká měnová politika může tamní ekonomice pomoci jen málo, navíc zvyšuje riziko měnových a obchodních válek, v nichž si Spojené státy znepřátelí ostatní země a světová ekonomika si celkově pohorší, uvedl ekonom a držitel Nobelovy ceny z roku 2001 Joseph Stiglitz. Svět podle něj namísto jednostranných kroků potřebuje „kompaktní řešení růstu“, které by vedlo ke všeobecné hospodářské expanzi.
Stiglitz doufá, že podpora globálního ekonomického růstu se stane hlavním tématem summitu G20, který dnes začal v jihokorejském Soulu, sám tomu však podle svých slov nevěří a předpokládá, že zástupci 20 světových ekonomik se budou především zabývat dopady politiky Fedu. „Velmi pochybuji o kvantitativním uvolňování. Jediná jeho část, která bude pravděpodobně fungovat, je snížení hodnoty dolaru,“ míní ekonom. Slabší dolar může úspěšně podpořit americký vývoz a setřást riziko deflace, ovšem jakákoli míra růstu dosaženého tímto způsobem se projeví jako náklad pro ostatní národy. Ty pak budou cítit potřebu reagovat oslabením jejich vlastních měn nebo budováním obchodních bariér vůči americkému zboží. „Kompetitivní devalvace jsou formou růstu, která je na vrub ostatních. Pokud to tak půjde dál, znamená to problémy pro globální ekonomiku,“ varuje Stiglitz.
Stiglitz, který tvrdě kritizoval kroky Bushovy i Obamovy vlády k záchraně finančního průmyslu, řekl, že opatření Fedu s cílem stimulovat americkou ekonomiku, která následovala po prasknutí bubliny na nemovitostním trhu, byla naprosto pochopitelná – „částečně vzhledem k tomu, že problém způsobil“. Ekonom varuje před nepřetržitým cyklem, v němž se střídá boom s recesí. Nízké sazby, které byly nastaveny po prasknutí bubliny na technologiích, vedly ke vzniku té nemovitostní, a dnešní takřka nulové sazby s jistotou povedou ke vzniku bubliny další. „Nejsem si jist, kde k tomu dojde, pravděpodobně na rozvojových trzích a ovlivní to celý svět.“ Jediným řešením, jak se z tohoto cyklu vyvlíknout, je spolupráce na globální úrovni a nový standard globální měny, který by byl odhlédnutím od amerického dolaru, míní ekonom.
Za kroky Fedu se postavil i manažer společnosti PIMCO Paul McCulley, podle něhož je zdánlivě „nezodpovědné“ chování americké centrální banky správným přístupem k vyvedení ekonomiky z pasti likvidity. „Bylo to odvážné rozhodnutí – kvantitativní uvolňování spojené s pro-aktivní fiskální expanzí, společně s cílováním cenové hladiny, má největší šanci na úspěšné vyvedení ekonomiky z pasti likvidity, kdy úvěrová aktivita stagnuje kvůli nedostatku poptávky. „Neobvyklé se ale stává obvyklým. Současné uvolnění měnových trhů bude mít menší efekt na posílení agregátní poptávky než dříve, právě vzhledem k charakteru pasti likvidity,“ připustil McCulley.
Místo aby byly peníze vydané západními vládami půjčovány nebo investovány v domácích ekonomikách, formuje se množství horké likvidity, která směřuje na rozvíjející se trhy, nejrychleji rostoucí region. Stiglitz nabádá tyto země k uvalení regulací k omezení krátkodobého přílivu peněz a podpoře dlouhodobých investic. Zatímco Čína svou ekonomiku brání velmi úspěšně, například Indie je příliš otevřená kapitálovým tokům a riskuje tak přehřátí na realitním trhu.
Západní svět je podle Stiglitze uvězněn ve spirále klesajícího růstu, spotřeby a vládního příjmu, ze které bude obtížné se dostat. „Obávám se, že USA a Evropa jsou na cestě do problémů v japonském stylu, dlouhého období velmi slabého růstu.“ Nezbytnou podmínkou k obnovení růstu je podle ekonoma reforma amerického finančního systému, která by přinutila velké banky úvěrovat malé a střední podniky. USA by podle něj měly pokračovat další stimulací – která sice bude nákladná, ale nakonec se vyplatí ve formě vyšších daňových příjmů.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg)