Hrubý domácí produkt se ve 3. čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci. Meziroční tempo růstu ekonomiky zrychlilo na 3,0 procenta z 2,4 procenta v předchozím čtvrletí.
Předběžná data jsou skoupá na detaily. Nicméně lze odhadnout, že za růstem HDP stojí především změna zásob a rostoucí vývoz. Doplňování zásob je typické pro tuto fázi hospodářského cyklu a tentokrát mělo patrně hlavní podíl na akceleraci ekonomiky. Podobně tomu bylo již ve 2. čtvrtletí. Data o průmyslové výrobě a vývozu zase ukazují na důležitý vliv rostoucí poptávky v zahraničí. Zato domácí poptávka zůstává nadále v útlumu. Domácnosti své útraty příliš nezvyšují, jak ukazují maloobchodní tržby, a vláda se snaží omezit rozpočtový schodek a šetří.
Česká ekonomika těží ze své vazby na Německo. Tamní ekonomika letos září a pomáhá řadě sousedů. Kromě zemí střední Evropy je to vidět také na ekonomických statistikách v Rakousku, Dánsku či zemích Beneluxu. Ve 3. čtvrtletí zaznamenalo Německo meziroční růst HDP o 3,9 procenta.
V regionálním srovnání si Česká republika nevede špatně, není ale ani žádným šampionem. Slovenská ekonomika rostla ve 3. čtvrtletí o 3,7 procenta. V Polsku se očekává že růst HDP bude vyšší než 3,5 procenta. Naopak opozdilcem regionu zůstává Maďarsko s růstem pouze 1,6 procenta.
Čerstvá data o vývoji české ekonomiky ukazují, že oživení je silnější, než se očekávalo, což podporuje zastánce přísnější měnové politiky. Růst HDP by letos mohl dosáhnout 2,4 procenta (a možná i vyšší hodnoty), což je více než odhad centrální banky. Nicméně poptávkové inflační tlaky zůstávají nezřetelné a jádrová inflace záporná. Není tedy důvodu se zvyšováním úrokových sazeb spěchat.