Řecko by mělo přistoupit k restrukturalizaci dluhů, protože jeho úroková zátěž je v dlouhodobém horizontu neúnosná. V rozhovoru s portugalským listem Jornal de Negócios to řekl šéf prestižního německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Naopak situace Irska a Portugalska je jiná, tyto země by měly s restrukturalizací počkat, protože mají šanci dluhy zvládnout.
"Myslím, že restrukturalizace dluhů v Řecku bude nutná už brzy," podotkl Sinn v rozhovoru, jehož text v předstihu získala agentura Reuters. "Portugalsko a Irsko jsou podle mého názoru v mnohem lepším stavu než Řecko. Patří do jiné kategorie," dodal Sinn. Institut Ifo, v jehož čele Sinn stojí, patří k nejvlivnějším mozkovým trustům v Německu.
Restrukturalizace dluhů v podstatě znamená vyhlášení státního bankrotu. Řecko by podle Sinna mělo restrukturalizovat i navzdory tomu, že dopady takové kroku pocítí především banky z Německa a Francie.
"Úroková zátěž (Řecka) je obrovská a může být za hranicí toho, co ještě Řecko dlouhodobě schopné zvládnout. Řekl bych, že je vhodné, aby část dluhu zrušili, i když vím, že by to z velké části pocítily banky z Německa a Francie," řekl Sinn.
K situaci Irska se šéf německého institutu přímo nevyjadřoval, i když se na konci minulého týdne hojně spekulovalo, zda Irsko má požádat o pomoc ze stabilizačního fondu Evropské unie, anebo nemá. Zdroje agentury Reuters v pátek uvedly, že jednání mezi Irskem a EU na toto téma už začala, Dublin to ale vehementně popíral. Evropská unie ústy některých svých činitelů jen uvedla, že unie žádnou oficiální žádost z Dublina nedostala.
"Žít s vypůjčenými penězi je jako brát drogy. Není to zdravé. Takže ty dávky je nutné snížit," řekl Sinn. "Čím dříve oni pochopí, že je třeba snížit životní úroveň tak, aby odpovídala jejich příjmům, tím jednodušší to bude," dodal.
"Za posledních deset let, co existuje euro, už Německo ztratilo mnoho krve. Bylo to přes krevní transfúzi ekonomikám jako je Portugalsko, Španělsko, Řecko a Irsko," řekl dále Sinn, a připomněl tak vývoz kapitálu z Německa do zemí na periferii eurozóny.
Evropská unie v reakci na problémy Řecka zavedla speciální fond, který má na pomoc členských zemí vyčleněno 750 miliard eur (zhruba 18,5 bilionu Kč). Část této sumy tvoří garance ve výši až 440 miliard eur, dalších 60 miliard eur je vyčleněno z rozpočtu EU, zbylých 250 miliard eur by poskytl Mezinárodní měnový fond.