Druhé kolo kvantitativního uvolňování (QE2) bude mít na ekonomiku „relativně malý“ vliv. I kdyby Fed nakoupil vládní dluhopisy za 1 bilion dolarů, ekonomická aktivita by se příští rok zvýšila o 0,3 procentního bodu nad úroveň, které by bylo dosaženo bez podpory Fedu. Ten přitom ohlásil, že jeho program nákupů nových dluhopisů dosáhne 600 miliard dolarů. V rozhovoru pro CNBC to uvedl ekonom Nouriel Roubini.
„Pokud by tedy růst bez QE2 dosáhl 2 %, s QE2 dosáhne 2,3 %,“ řekl ekonom. Důvodů pro omezený vliv nové strategie Fedu je několik: Banky nebudou půjčovat nově vytvořené peníze, protože již nyní drží velkou zásobu nadbytečných rezerv; ekonomika totiž trpí problémem solvence, ne problémem likvidity. Možnost pro další oslabování dolaru je omezená, protože ostatní země ve světě nechtějí nechat svou měnu příliš posílit.
Ekonom řekl, že „mezi monetární a fiskální politikou je určitý vztah“ a současné kroky Fedu jsou „implicitní monetizací“ části vládního dluhu, „i když to Fed ani ministerstvo financí nepřiznají“. Tento vztah ale není lehké jednoznačně posuzovat, jak je patrné například ve Velké Británii. Může totiž existovat „implicitní dohoda“, že „fiskální škrty“ bude doprovázet uvolněnější monetární politika, míní Roubini. Pozice ECB podle něho „není tak produktivní“, protože v situaci „masivní fiskální konsolidace“ v Evropě by měla trhům poskytovat více likvidity. V ECB ale existuje „velký odpor“ proti větším nákupům vládního dluhu.
Uvedené pozice ECB se v posledních dnech odrážejí i na posilujícím euru; země na periferii Evropy by ale potřebovaly, aby kurz eura k dolaru byl blízko parity. Současný kurz poškozuje šance na oživení jejich ekonomik, budou se tak zhoršovat bankovní problémy, uvedl Roubini. Německo si doposud vede dobře díky poptávce z rozvíjejících se ekonomik, ale dvě třetiny jeho exportů jdou do okrajových evropských zemí. Uvedené se ho tedy nakonec také dotkne: „Pokud se periferie potápí, Německo to bude bolet.“
Problémem Irska je to, že se zdá být na stejné cestě jako Řecko. Řecko je „efektivně zbankrotované“, protože ztratilo přístup k trhům. Zachraňuje se stabilizačním fondem a MMF, ale to jen odsouvá problém do budoucna, protože „nikdo nepřijde z Marsu, aby zachránil MMF“. Poté, co byly soukromé dluhy přesunuty na stát a ze států na MMF a nadnárodní instituce, dojde k ukončení tohoto cyklu. Bude tak pravděpodobně docházet k „řízené restrukturalizaci“ vládních dluhů. Pokud se tak za několik let stane u Řecka, Portugalska a Irska a mezitím dojde k oživení evropské ekonomiky, je to zvládnutelná situace. Pokud se to ale bude týkat i Španělska, „již to tak lehce zvládnutelné není“, řekl ekonom.
(Zdroj: CNBC)