Čínské dovozy zlata od počátku roku do konce října meziročně vzrostly na zhruba 550 % proti roku 2009. Šéf Shanghai Gold Exchange, což je burza zlata v Šanghaji Shen Xiangrong, zveřejnil údaje, podle kterých dovozy kovu dosáhly za 10 měsíců roku 209,72 tuny proti celoročnímu objemu 45 tun roku 2009. Čína je celosvětově největším producentem zlata a celosvětově jeho druhým největším spotřebitelem. I tak ale domácí zdroje nestačí a dovozy jsou odezvou především na rostoucí investiční poptávkou po drahém kovu ve snaze zajistit se proti inflaci. V bilanci od počátku roku zlato zdražilo na spotovém trhu o 27 procent.
"Nejistota v domácí i globální ekonomice, stejně jako stále častější předpoklad růstu inflace, zlato jako nástroj zajištění hodně zatraktivnily," uvedl šéf burzy. Při prodloužení stávaného trendu na celý rok by Čína dovezla letos 250 tun zlata. Z dostupných dat o domácí těžbě vyplývá, že vyprodukuje za celý rok zhruba 320 až 325 tun zlata. „Zhruba 70 až 80 procent celkového dovozu zlata za deset měsíčů představovaly zlaté cihličky, které jsou u čínských investorů velmi oblíbeny,“ dodal šéf zlaté burzy. Objem samotné investiční poptávky odhadl za první až třetí čtvrtletí roku na 120 tun s tím, že jako obvykle poroste ve 4Q. World Gold Council odhaduje celoroční číslo nad 150 tunami.
Londýnská výzkumná agentura GFMS spočetla, že již loni celková investiční poptávka po zlatě dosáhla 1901 tun a poprvé překonala poptávku šperkařského průmyslu v objemu 1759 tun. Letos se mají nůžky dále rozevřít. Prodeje investičních podob zlata čínskou China National Gold Group, za první polovinu roku 2010 narostly o 40 %. Od září začala čínská centrální banka připouštět uvolnění pravidel pro mezinárodní obchodování se zlatem. Prozatímním výsledkem je mimo jiné udělení licence regulátorem k založení prvního vzájemného fondu, který bude investovat do zahraničních zlatých ETF, kterou jako první získala Lion Fund Management Co. a u regulátora čekají další žádosti.
Motivem investorů je zajištění se proti inflaci a negativnímu úročení bankovních depozit. Jednoletá depozita u největšího ústavu Bank of China dosahují 2,5 %, přičemž říjnový index spotřebitelských cen (CPI) dosáhl 4,4 % a růst spotřebitelské inflace je očekáván k úrovním 5 procent do konce roku 2010 (odhady Bank of America). To je vysoko nad vládním plánem 3 %. Čínská centrální banka v říjnu poprvé od roku 2007 zvýšila sazby a 10. a následně 19. listopadu nařídila bankám navýšit rezervy. „Očekávání akcelerující inflace jsou jasným tahounem rostoucího zájmu investorů i nákup fyzického zlata. To zvýšilo dovozy,“ dodává šéf šanghajské burzy zlata Shen Xiangrong.
(Zdroj: Bloomberg, AP, MarketWatch)