Velká část likvidity z QE se dostane za hranice Spojených států. Způsobuje tak růst cen, „zejména na rozvíjejících se trzích,“ a růst kurzů měn těchto zemí, uvedl v rozhovoru pro Bloomerg Philip Poole, který stojí v čele investičních strategií společnosti Global Asset Management. Při investicích do rozvíjejících se zemí by investoři v tuto chvíli měli „vyhledávat ochranu před inflací“, například prostřednictvím dluhopisů, jejichž výnosy jsou navázané na vývoj inflace.
Nyní je příliš brzy na hodnocení potenciálního vlivu QE2 na ekonomiku USA, neměli bychom ale čekat velkou změnu v nezaměstnanosti, ta se bude držet na současných úrovních, míní stratég.
V Evropě dochází k „přecenění úvěrového spektra“. Myšlenka, že „ve chvíli, kdy se daná země dostane pod deštník společné měny, nezáleží na její politice“, je podle Poola „jednoznačně mrtvá“. Všechny záchranné kroky byly doposud zaměřené na likviditu, trh ale nyní přemýšlí hlavně o solvenci. „Můžeme vidět další podporu likvidity ze strany ECB a další úvěry, ve skutečnosti se však problém solvence pouze odsouvá do budoucna,“ uvedl stratég.
Evropská krize ve skutečnosti ukazuje, že na fundamentu skutečně záleží, v tomto případě jde zejména o fiskální fundament. V určitém smyslu se tak jedná o „zdravou korekci“, kdy se investoři zaměřují na dluhy a jejich udržitelnost, míní Poole.
Nyní tu máme dvourychlostní svět. Na jedné straně jsou rychle rostoucí rozvíjející se ekonomiky, které profitovaly z globální stimulace a zároveň nejsou zatíženy dluhem. Na druhé straně západní ekonomiky dluhem zatížené na stimulaci naopak reagují velmi málo. V rozhovoru pro CNBC to uvedl Stephen King, globální ekonom společnosti . Jeden z velkých problémů rozvinutých ekonomik představuje kombinace slabého růstu a „neuvěřitelně vysokých“ cen komodit. Ty jsou odrazem toho, že se Čína stala významnou silou na komoditních trzích. Inflační problém Číny se tak zároveň stává růstovým problémem na západě, kde nerostou platy a rostoucí ceny komodit snižují spotřebu domácností.
Součástí problému zadlužených evropských zemí je vztah mezi fiskálními úsporami, slabým růstem, vyšším podílem špatných úvěrů a následně zvyšující se potřebou zachránit bankovní sektor. „ECB musí jít a kupovat vládní dluhopisy,“ čímž podle ekonoma ochrání systém. Němci sice mohou říci, že je to velmi nebezpečné, v opačném případě ale Evropa čelí „velké deflaci a dalším úsporám“.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)