Zástupci části zemí eurozóny v čele šéfem Ecofin a lucemburským ministerským předsedou Jean-Claude Junckerem a italským ministrem financí Giuliem Tremontim prosazují plán na uvedení „E-bonds“, dluhopisů nikoli vládních na úrovni jedné země, ale souhrnných za celou eurozónu. Takové řešení by podle nich poskytlo finančním trhům i samotným obyvatelům eurozóny jasný signál o „neohrozitelnosti“ eura. „Takový trh by se stal nejvýznamnějším dluhopisovým trhem v Evropě a disponoval likviditou srovnatelnou s americkými Treasuries,“ míní zastánci návrhu. Ten má ale háček – odpor Německa.
Kontury návrhu prezentoval deník Financial Times, který německého ministra financí Schäubleho jmenoval evropským ministrem financí roku. Právě on ale k návrhu říká, že takový druh garantovaných dluhopisů není možný bez hlubší fundamentální změny v evropských smlouvách. „Evropské vlády musí především dodržovat fiskální disciplínu a v případě jejího porušení čelit sankcím. Jinak euro selže,“ uvedl Wolfgang Schäuble. "E-bondy nejsou řešením, protože by vyžadovaly zásadní změny v evropských smlouvách. "Dokud máme ve fiskální politice národní kompetence, nemůžeme se vzdát nástroje pro pobídky a sankce, které v rozpočtové politice členských zemích zajistí disciplínu. Jinak by euro padlo," řekl ministr. Strach a odpor Německa má ale jinou, mnohem pragmatičtější rovinu. a) Právě ono je nyní klíčovým dluhopisovým trhem, sloužícím jako benchmark pro ostatní a o tuto pozici by přišlo. b) Souhlasilo by se „společnými“ dluhopisy, které logicky navýší jeho vlastní výpůjční náklady (neboť výnos by se zprůměroval nahoru započtením rizikovosti dalších zemí). Schäble, Juncker a Tremonti přesto v debatách na toto téma chtějí pokračovat. Nové "E-bonds" by byly dalším stupněm integrace evropských finančních trhů i ekonomiky jako takové, byly by další metlou tlačící na fiskální disciplínu vlád (které by ještě viditelněji v případně nedodržení kritérií poškozovaly přímo ostatní členy eurozóny) a omezily by spekulativní útoky na jednotlivé slabé země eurozóny.
Návrh má být řešením, které by pomohlo stabilizovat situaci na finančních trzích poté, co skončí v roce 2013 mandát stávajícího záchranného fondu eurozóny v objemu 750 miliard eur. „Evropská dluhová agentura by mohla vydávat dluhopisy až do limitu 40 procent HDP celé eurozóny,“ míní autoři návrhu. Alternativou k dluhopisovému nápadu je ale právě rozšíření stávajícího záchranného fondu EU ze současných zdrojů. Za tímto řešením stojí šéf ECB Jean Claude Trichet či belgický ministr financí Didier Reynders. Německo zároveň se svým důrazem na fiskální disciplínu zemí eurozóny nevidí nezbytné důvody ani k této cestě.
(Zdroj: FT, CNBC, AP)