Joseph Stiglitz v rozhovoru pro CNBC uvedl, že pravděpodobnost navrácení nezaměstnanosti na „úrovně, které jsme považovali za normální“ je v následujících čtyřech, pěti letech velmi malá. Ekonom má za to, že kvantitativní uvolňování nebude mít na ekonomiku významný vliv; dokonce tu hrozí riziko, že podpoří spekulativní bubliny. Slabší dolar by pak mohl zvýšit plošné inflační tlaky, došlo by tudíž k negativní kombinaci rostoucích cen a stagnujících mezd, které bude držet nízko nezaměstnanost. Navíc v důsledku QE2 hrozí „tříštění světového finančního systému“, protože s tímto krokem Fedu nesouhlasí mnohé státy, které ho vnímají jako politiku „ožebračení souseda svého“.
Namísto Fedu by měla ekonomiku podpořit fiskální stimulace, která ji již předtím zachránila před nezaměstnaností na úrovni 12 %. Nová stimulace by však měla být „mnohem lépe navržena“, protože ekonomika potřebuje dlouhodobější projekty. Nezaměstnanost je přitom nejvyšší mezi mladými, vyšší výdaje by tak byly potřeba například v oblasti vzdělávání a výzkumu, který „udrží zemi konkurenceschopnou“.
Fed dělá v současnosti stejnou chybu jako před krizí na trhu s nemovitostmi, když snahou o podporu investic vytvořil spekulativní bublinu. „To je přesně to, co se snaží udělat nyní, vytvořit spekulativní bublinu. Zapomněli ale na bankovní systém,“ uvedl Stiglitz. Podle něho Fed možná cítí vinu za vytvoření krize a proto se nyní snaží „něco udělat“; „v některých případech je ale lepší nedělat nic, než udělat něco špatného.“ Posouzení přínosů a rizik QE2 vede ekonoma k názoru, že právě teď dělá špatnou věc.
V delším období je třeba vytvořit rovnější společnost, ne redistribucí, ale „od začátku“, tedy vzděláváním. Momentálně je nutné přemýšlet zejména o tom, jak nastrukturalizovat vládní výdaje tak, aby maximálně podpořily poptávku. Splácení vládního dluhu podle ekonoma problém neznamená, protože „jsme slíbili, že je splatíme v dolarech a hádejte, kdo vlastní tiskárnu na dolary“. A Bernanke má pravdu v tom, že inflace teď není problém.
Zdroj: CNBC