Francie a Německo chtějí sbližovat a harmonizovat daně, a ukázat tak celé eurozóně, jak se vyhnout budoucím krizím. Řekli to kancléřka Merkelová a prezident Sarkozy na dnešní schůzce na německo-francouzské hranici. Obá státníci také vyloučili návrh na vydávání společných dluhopisů eurozóny a navýšení záchranného fondu pro eurozónu.
"Dohodli jsme se na konvergenci německé a francouzské daňové politiky," řekl Sarkozy na společné tiskové konferenci. "Je velmi důležité moci našim partnerům říci - jsme v eurozóně, na obranu eura musíme konvergovat," dodal prezident. "V otázkách konkurenceschopnosti bychom měli dát příklad, jak daleko za čistou rozpočtovou politiku můžeme jít," prohlásila Merkelová.
Nynější dluhová krize v okrajových zemích eurozóny je podle ekonomů důsledkem toho, že eurozóna během desetiletí nekonvergovala tak, jak její tvůrci předpokládali, a ekonomický vývoj se v různých zemích naopak spíše rozcházel. Pro ekonomiky zemí jako Řecko, Irsko, Portugalsko či Španělsko buď bylo euro spíš přítěží, neboť kvůli němu ztrácely konkurenceschopnost, nebo jeho neadekvátně nízké úroky v nich vyvolaly úvěrové bubliny, jejíž splasknutí vyvolalo krizi. Obě největší země eura tuto situaci nechtějí řešit neustálou finanční pomocí a přerozdělováním, nýbrž posílením konvergence a unifikace.
Sarkozy řekl, že jeho země má v otázce společných dluhopisů eurozóny stejný postoj jako Německo, které se staví ostře proti. Myšlenku společných dluhopisů eurozóny prosazuje hlavně předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker, mezi jednotlivými členy ale panují na tuto problematiku hluboké rozdíly. Proti společným dluhopisům se staví například Slovensko, pro by byly země, jimž úroky z vlastních dluhopisů narostly do nesnesitelně vysoké výše.
Sarkozy s Merkelovou ve Freiburgu připravovali společný postoj obou zemí před summitem Evropské unie. Ten se bude příští týden konat v Bruselu a zabývat se bude hlavně rozpočtem EU.
Oba státníci se dotkli také záchranného fondu pro eurozónu. Merkelová znovu řekla, že objem fondu je dostačující, a vyloučila, že by se mohl zvýšit. Možností zvýšení objemu fondu se v minulých týdnech zabývaly především finanční trhy, které spekulují, že záchranný fond by nemusel stačit, pokud bude třeba podpořit Španělsko. Kancléřka odmítá také společné dluhopisy a řekla, že místo toho je nutné zabývat se stálým mechanismem řešení krizí, který nahradí současný záchranný fond.
"Za nás v Německu bych řekla, že otázka rozšíření záchranného mechanismu teď není na programu," řekla po setkání s francouzským prezidentem. Euro ale podle ní nelze nechat napospas, neboť má hlubší význam než pouhá měna. "Pokud padne euro, padne i Evropa. To je velmi vážné," řekla Merkelová a dodala, že právě proto je nutné dospět na summitu EU k rozhodnutí o permanentním krizovém mechanismu.
Oba lídři rozzlobili řadu ostatních činitelů EU, když se na své minulé schůzce v říjnu v Deauville dohodli na podpoře německého návrhu stálého krizového mechanismu. Trvání Merkelové na tom, aby případný státní bankrot některé země eura zčásti zaplatili investoři, vyvolalo novou vlnu paniky na trzích dluhopisů, která vedla k nutnosti poskytnou pomoc Irsku.
Sarkozy také řekl, že Francie chce s Německem úzce spolupracovat v rámci jeho předsednictví ve skupinách nejvyspělejších zemí G8 a G20, a Merkelová přislíbila podporu. Francouze nejvíce zajímá reforma mezinárodního měnového systému.
Záchranný fond eurozóny má k dispozici 750 miliard eur (asi 18,9 bilionu Kč). Na eurozónu z toho připadá 440 miliard eur, dalších 60 miliard by poskytla Evropská unie a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond. Záchranný fond vznikl letos na jaře po vyřešení dluhové krize Řecka a první úvěry z něj podle listopadové dohody získá Irsko. Fond skončí v roce 2013, pak jej má nahradit permanentní krizový mechanismus.