Současná doba nás zahlcuje příliš mnoha informacemi, média se zvýšením objemu informací snaží o zvýšení počtu diváků, ale naopak je tím ztrácejí. Filtrem pro to, co je skutečně důležité, je sociální interakce – to, o čem se lidé mezi sebou baví například u večeře. V rozhovoru pro CNBC to uvedl profesor New York University Nassim Taleb.
Vedle zbytečného objemu informací Taleb často kritizuje tvorbu ekonomických projekcí, v rozhovoru ale upřesnil, že proti projekcím, které nejsou brány příliš vážně, nic nemá. Pokud však jsou vážně brány, podporují růst rizika, protože se na ně lidé mylně spoléhají.
Ohledně názvu své nové knihy „Bed of Prikrustes“ uvedl, že na něj přišel v Miláně, když si nechal udělat nový oblek. Při sledování krejčího, který mu bral přesné míry, si profesor pomyslel, že kdyby to byl ekonom, namísto měření by provedl operaci, aby mu seděl nějaký existující oblek. Podobně Prokrustes natahoval, či krátil nohy svých hostů, aby se vešli do jeho postele. Toto přirovnání pak Taleb používá obecně, když se lidé snaží „natlačit svět do svého mentálního rámce“.
Jeden z aforismů v nové knize zní: „Vzdělání udělá z moudrého trochu moudřejšího, ale blázna udělá mnohem nebezpečnějšího.“ Principem je podle Taleba to, že nedostatečné a špatně použité znalosti jen zvýší na ničem nezaloženou důvěru toho, kdo je získá. V posledních desetiletích tak bylo „lepší sociální vědy nestudovat, než je studovat“, protože jejich úroveň „degradovala“.
Taleb se neobává ani tak vývoje v Evropě jako vývoje v USA: „Evropa je jako pacient s diagnózou rakoviny, který začal chemoterapii a nachází se v nejtěžším momentě léčby. Spojené státy mají mnohem větší nádor, ten ale ještě nebyl diagnostikován“. Nejdříve je potřeba odstranit léky tišící bolest, tedy QE2; krize let 2007 a 2008 „nebyla recesí, ale dluhovým problémem“. První známkou obratu k lepšímu bude tehdy, až Američané „začnou hovořit jako Němci“ a zaměří se na úspory a jejich aplikaci na správné lidi – například vrcholový management firem a ty, kteří pobírají velké bonusy.
Dosavadní regulace finančního systému nebyla dobrá a po krizi se nezlepšila. Jádro problému ilustruje skutečnost, že za posledních deset let akciový trh neposílil, ale lidé z finančního sektoru zbohatli, „i když asi ne tak, jak by si přáli“. Tato asymetrie musí být odstraněna a finanční sektor musí nést ztráty stejně, jako si ponechává zisky. S uvedeným souvisí další aforismus z jeho knihy: „Pro silné je chyba informací, pro slabé je chyba chybou.“
Velká vláda škodí mimo jiné proto, že buduje silné vazby s velkými firmami, tento systém pak potlačuje podnikatele malé firmy, „které se nedostanou do Washingtonu k lobování.“ „Demokraté mají rádi velkou vládu a republikáni velké společnosti a já nesnáším oboje ... takže v tomto bodě nemám dilema,“ uvedl Taleb v interview pro CNBC. Malé firmy jsou dobré také proto, že snižují zranitelnost systému, zatímco velké firmy ji zvyšují a pak musejí být zachráněny z peněz daňových poplatníků. Setkání ekonomů v Davosu a podobné akce ekonom považuje jen za mrhání času, protože tam „jdou lidé, kteří jen chtějí být viděni s jinými známými lidmi“.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)