Skupina zemí platících eurem se 1. ledna 2010 rozšíří o dalšího člena. Nově se společnou evropskou měnou začne platit v Estonsku.
Do Talinu při této příležitosti přijede i komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn společně s premiéry Litvy a Lotyšska, aby společně oslavili tuto událost. Právě tyto dvě pobaltské země by si přály přijmout společnou měnu již v roce 2014.
Estonsko se tedy stane 17. členem eurozóny, která se naposledy rozšířila o Slovensko. To zavedlo euro 1. ledna 2009. Před ním euro v roce 2008 přijal Kypr a Malta, v roce 2007 pak Slovinsko.
Estonsko usilovalo o přijetí eura již v roce 2007, tomu ale zabránilo přehřátí tamní ekonomiky. Estonsko také silně zasáhla i ekonomická a finanční krize, která vedla k poklesu hrubého domácího produktu (HDP) o 14,9 procenta v roce 2009. Přesto se zemi podařilo udržet rozpočtový schodek ve výši 1,7 procenta HDP. Celkový veřejný dluh v roce 2009 dosáhl 7,2 procenta HDP.
V květnu roku 2010 Evropská komise (EK) zveřejnila konvergenční zprávu, ve které hodnotila pokrok devíti členských států. Na jejím základě doporučila vstup Estonska do eurozóny. EK ve zprávě uvedla, že z devítičlenné skupiny "se podařilo vystoupit Estonsku, které díky rozhodnému a účinnému úsilí estonské vlády a estonských občanů konvergenční kritéria jasně dodržuje".
Právě konvergenční neboli maastrichtská kritéria představují soubor podmínek, které musí státy usilující o přijetí eurozóny splnit. Mezi ně patří např. rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP, míra zadlužení pod 60 procenty HDP či cenová stabilita.
Konečný souhlas se vstupem Estonska do eurozóny pak dali v polovině července roku 2010 ministři financí Evropské unie (EU).
Z pohledu mnohých analytiků má vstup Estonska do eurozóny i symbolický význam, protože v roce 2010 tato skupina prožila zatím nejhlubší krizi od svého vzniku. Řecko a Irsko se musely obrátit s žádostí o finanční pomoc na EU a Mezinárodní měnový fond (MMF). Na finančních trzích navíc nadále panují obavy, že dluhové potíže se přelijí do dalších zemí. V této souvislosti se nejvíce hovoří o Portugalsku a Španělsku.
Analytici se navíc shodují, že právě Estonsko bude na delší dobu posledním novým členem eurozóny, protože země střední a východní Evropy postupují spíše opatrně. Polsko a Maďarsko a další země tohoto regionu přislíbily přijmout euro, přesné datum ale není ještě známé. Ekonom Neil Shearing z Capital Economics odhaduje, že k dalšímu rozšíření eurozóny nedojde dříve než v roce 2015. Mnoho analytiků se ale domnívá, že k tomu dojde spíše až na konci dekády.
Estonská vláda očekává, že ekonomika této pobaltské země si nadále povede dobře. Jen v příštím roce by si estonský HDP měl polepšit o 1,6 procenta, dále pak v roce 2013 by se rozpočet měl dostat do přebytku.