Ekonomická data ekonomiky Spojených států, která byla zveřejněna v posledních týdnech, byla jistě potěšující. Platí to zejména o počtu nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti, které klesly pod 400.000. Jde o známku skutečnosti, že kvantitativní uvolňování (QE) funguje a podporuje ekonomiku?
David Ranson z Wainwright Economics si v tomto ohledu zachovává skeptický postoj. Analyzoval data z období 1950 – 2007, namísto růstu M2 sledoval růst monetární báze, a to z toho důvodu, že QE mělo mnohem větší vliv na tuto bázi než na další ukazatele. Ekonom rozdělil uvedené období na dvě části – v první monetární báze rostla v průměru o 8,1 %, ve druhé jen o 3,5 %. Ekonomický růst byl vyšší ve druhém období. Dosáhl v průměru 3,7 %, zatímco v období vysokého růstu báze byl v průměru jen 3,2 %. To samé platí o průmyslové produkci a dokonce i akciový trh si vedl lépe v období nižšího růstu báze.
Ranson nenašel ani žádnou pozorovatelnou zpožděnou závislost mezi růstem monetární báze a růstem HDP. Spotřebitelské ceny ovšem v letech nadprůměrného růstu báze rostly v průměru o 5,1 %, zatímco ve druhém období jejich růst dosáhl jen 2,6 %. Ještě větší rozdíl se projevil v ceně zlata: 12,5 % a 0,6 %. To může celý problém vyřešit, protože vysoká inflace se obecně považuje za negativní faktor ovlivňující růst HDP. QE nezvyšuje skutečné bohatství a ekonomice nepomáhá.
(Zdroj: Buttonwood's notebook)