Index spotřebitelských cen v prosinci stoupl o 0,5 procenta. Přispěly k tomu především vyšší ceny potravin a pohonných hmot. Ostatní části spotřebního koše nezaznamenaly výraznější změny cen. Meziroční inflace zrychlila z 2,0 na 2,3 procenta.
Potraviny výrazně zdražily již druhý měsíc v řadě. Se zpožděním se v cenách potravin projevuje loňská horší sklizeň obilovin. Proto nejvýrazněji zdražují mouka chléb a další pečivo. K tomu se přidalo sezónní zdražení zeleniny a ovoce. Navíc nepříznivé klimatické podmínky a obavy o sklizeň kávy a kakaa ženou vzhůru také jejich ceny.
Ropa v závěru loňského roku zdolala hranici 90 dolarů za barel. Růst dovozních cen nerostných surovin dále podpořila slabší koruna. Benzín tak zdražil o 3,5 procenta, motorová nafta o 2,9 procenta.
Jádrová inflace (bez zahrnutí cen potravin, energií a vlivu změn daní či regulovaných cen), zůstává záporná a nadále indikuje absenci domácích poptávkových inflačních tlaků. To je v souladu s aktuální nezaměstnaností, která se překvapivě opět výrazně zvýšila, stagnací reálných mezd a maloobchodních tržeb.
V příštím roce by se měla celková inflace pohybovat v intervalu 2-3 procenta. Jádrová inflace se přehoupne do kladných hodnot, měla by však zůstat pod cílovou hodnotou ČNB. Není tedy důvodu pospíchat se zpřísněním měnové politiky. Situace v české ekonomice zůstává smíšená, produkční data jsou překvapivě dobrá, naopak trh práce je zklamáním. Zrychlující inflace může ale vést k obavám z dopadu na inflační očekávání (podobná diskuse se nyní vede v Polsku, v ČR lze ovšem předpokládat, že inflační očekávání jsou dobře ukotvena). Zvyšování úrokových sazeb by mělo začít nejdříve v polovině letošního roku.