Česko si polepšilo v indexu ekonomické svobody o šest na 28. příčku

Česká republika si polepšila v indexu ekonomické svobody, který sestavuje americká konzervativní nadace Heritage Foundation a list The Wall Street Journal. Zatímco loni v něm Česko bylo 34., letos zaujalo 28. místo. Nejsvobodnější zemí světa z pohledu ekonomiky je podle indexu nadále Hongkong těsně následovaný Singapurem. Nejhůře dopadla Severní Korea.

Česku, které je v Evropě podle indexu 14. nejsvobodnější ekonomikou ze 43 zemí, pomohlo silné zaměření na ekonomické a strukturální reformy. "Země je otevřená světovému obchodu a investicím. Má vysokou úroveň svobody obchodu, fiskální svobody (tj. relativně nízké daně - pozn. ČTK) a svobody finančního sektoru. Soukromý sektor zodpovídá zhruba za 80 procent hrubého domácího produktu a je hlavním tahounem ekonomického růstu," uvedli autoři indexu.

Slovensko, které loni skončilo 35. těsně za Českem, si naopak pohoršilo. V aktuálním žebříčku skončilo na 37. místě. Hlavními důvody byly korupce a menší svoboda ve vlastnických právech, kdy tvůrci indexu kritizují zejména zdlouhavé soudní procesy.

Ve světě ekonomická svoboda, kterou autoři žebříčku hodnotí podle několika kritérií, v loňském roce ve světě celkově posílila. Zlepšilo se hodnocení 117 zemí, 58 států si pohoršilo a postavení čtyř se nezměnilo. Největším skokanem v žebříčku jsou africké státy Rwanda a Džibuti. Naopak nejhůře si loni z pohledu ekonomické svobody vedl Island a Alžírsko.

Nadále se mírně zhoršilo postavení Spojených států, které již loni kvůli zásahům federální vlády do ekonomiky utrpěly nejhlubší pokles bodového hodnocení ze 20 největších ekonomik světa. Země je nicméně nadále v první desítce, byť klesla z loňského osmého na letošní deváté místo.

Na podobě žebříčku se výrazně podepsala reakce jednotlivých vlád na ekonomickou krizi. Velká Británie tak například kvůli vládním zásahům vypadla z první patnáctky. Naopak Dánsko přeskočilo Spojené státy, které taky silně zasahovaly do ekonomiky. "Vysoké úrovně vládních výdajů v reakci na globální ekonomický chaos nepřinesly vyšší ekonomický růst," stojí ve zprávě doprovázející index.

Index ekonomické svobody vznikl v roce 1995. The Wall Street Journal a Heritage Foundation v něm hodnotí země podle deseti kritérií, která se týkají otevřenosti ekonomiky, vlády práva a konkurenceschopnosti. Tvrdí přitom, že ekonomická svoboda úzce souvisí s prosperitou jednotlivých zemí.