Španělský bankovní sektor nepotřebuje dodatečnou pomoc od vlády, stejně jako země nepotřebuje žádat o finanční záchranu od Evropské unie, prohlásila dnes místopředsedkyně španělské vlády a ministryně financí Elena Salgado. Vláda Španělska dnes testovala důvěru trhů ve finanční stabilitu země, když v aukci prodala 5leté dluhopisy za 3 mld. EUR s průměrným výnosem 4,542 % proti 3,576 % na začátku listopadu. Celková poptávka (6,3 mld. EUR) více než dvojnásobně překročila prodaný objem. Výsledek aukce tak nelze označit za neúspěch, stejně jako závěr včerejší aukce portugalských papírů. Ačkoli poptávka po dluhopisech Portugalska byla oproti nabídce v průměru téměř trojnásobná, země nepřesvědčila ekonomy o schopnosti financovat své závazky a tlak na přijetí nucené pomoci tak graduje.
Španělská ministryně rázně uklidňuje trhy a říká, že lze vyloučit jakoukoliv tezi o finanční výpomoci či záchraně země. Dodává však, že Španělsko, stejně jako jakákoli jiná země eurozóny, potřebuje ostatní členy ke společné spolupráci ve směru zlepšení ekonomických politik regionu. Ještě před oznámením výsledků dnešní aukce hýřila Salgado optimismem. „Velmi si věříme. Po aukci v Portugalsku myslím, že trhy jsou o něco stabilnější.“ Ačkoli není známo, zda a do jaké míry se do aukce zapojila Evropská centrální banka, podle ministryně je Španělsko schopno si zajistit financování i bez její podpory. „Nevíme s jistotou, do kterých konkrétních zemí ECB investuje, my se však domníváme, že jsme schopni situaci zvládnout vlastními prostředky,“ uvedla.
Španělský bankovní sektor byl přitom v posledních měsících velkým příjemcem pomocných opatření ECB. „Naše finanční instituce jsou ve stejné situaci jako mnoho dalších v eurozóně. Nedávalo by smysl nevyužít pomocnou ruku ECB, dokud se nabízí, pokud se nabízet přestane, zajistíme si jiné zdroje,“ dodává k věci Salgadová. Objem prostředků, které takto španělské banky čerpají, se však podle ní v průběhu loňského roku snižoval. Mezi významné věřitele španělského bankovního sektoru patří ostatní země eurozóny i Spojené státy. Podle dat Banky pro mezinárodní platby (BIS) ke druhému čtvrtletí 2010 má největší expozici vůči španělským bankám Německo (cca 210 mld. USD), podobně Francie, a třetím největším věřitelem jsou USA s expozicí cca 170 mld. USD.
Expozice jednotlivých zemí vůči bankovním sektorům v Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku (v mld. USD)
(Zdroj: CNBC)
Ze strany španělských bank nelze čekat žádná nepříjemná překvapení, což ukázaly poslední zátěžové testy, vzkazuje ministryně trhům a upozorňuje, že evropskou vlnou testů, které proběhly v červenci loňského roku, bylo prověřeno 95 procent finančního systému země, zatímco v ostatních státech to byla jen zhruba polovina. „Systém prošel velkým procesem restrukturalizace, který mimo jiné snížil počet spořitelen ze 45 na současných 17. Na konci měsíce všechny odkryjí strukturu svých aktiv, čímž se dále zvýší průhlednost systému,“ slíbila Salgadová.
Investoři se nicméně obávají, že vysoká míra nezaměstnanosti povede k hlubším problémům na hypotečním trhu. „Množství špatných úvěrů je ve Španělsku v porovnání s ostatními zeměmi velmi nízké, jelikož banky požadují vyšší záruky,“ oponuje ministryně. Nicméně definuje tři hlavní zdroje nerovnováhy ve španělské ekonomice, které je třeba omezit: realitní sektor zatěžující ekonomiku, rychlý růst soukromého zadlužení a deficit běžného účtu. „Za šedesát procent růstu nezaměstnanosti je odpovědný sektor nemovitostí, vláda se proto snaží přesunout ekonomickou aktivitu více do oblasti technologií a exportu. Druhým pilířem jsou strukturální reformy, na trhu práce uplatňujeme nový model kolektivního vyjednávání, který je podle nás cestou ke zvýšení zaměstnanosti,“ dodává Salgadová.
Spekulacím trhům o nutnosti finanční pomoci vzdoruje i Portugalsko, které je v současnosti největším adeptem. Ve středu premiér země oznámil, že v roce 2010 se vládě podařilo snížit rozpočtový schodek v souladu s cílem pod 7,3 procenta HDP. Podle včerejší zprávy portugalské centrální banky se však v prosinci poprvé od srpna zvýšila finanční závislost tamních komerčních bank na ECB, a to na 40,9 miliard eur z 37,9 mld. EUR v listopadu.
(Zdroj: CNBC, FT)