Čínský růst ve čtvrtém čtvrtletí zrychlil na 9,8 %, důvodem je zejména vyšší průmyslová produkce a také maloobchodní tržby. Tento vývoj zvyšuje tlak na vládu, aby ve snaze omezit inflaci zvýšila sazby. Může rovněž dojít k tomu, že Čína umožní větší posílení renminbi s cílem omezit růst cen a uvolnit obchodní tenze. Ve třetím čtvrtletí dosáhl růst 9,6 %, prosincová inflace se dostala na 4,6 %. Podle analytiků a Group se v první polovině tohoto roku může vyšplhat až na 6 %. Investice do dlouhodobých aktiv ve městech v roce 2010 meziročně vzrostly o 24,5 %. Maloobchodní tržby v prosinci rostly o anualizovaných 19,1 %, průmyslová produkce o 13,5 %.
V roce 2010 dosáhl růst čínské ekonomiky 10,3 %, což bylo nejvíce za poslední tři roky. V roce 2009 ekonomika rostla o 9,2 %. K potvrzení druhé pozice Číny ve světové ekonomice může dojít 14. února, kdy bude zveřejněn japonský HDP ve čtvrtém čtvrtletí. Bank of America-Merrill Lynch odhaduje, že s použitím celoročního průměrného kurzu je čínský HDP asi o 380 miliard dolarů vyšší než japonský.
V roce 2010 dosáhla inflace 3,3 %, čímž byl překročen vládní cíl 3 %, k omezení růstu cen by měla přispět utaženější monetární politika, vyšší dodávky obilovin a nevyužitá kapacita v průmyslu. Podle Ma Jiantanga, který stojí v čele statistického úřadu, ale Čína nemůže brát problém inflace na lehkou váhu, protože rostou náklady práce a ceny komodit.
V nominálním vyjádření je nyní čínský produkt více než stokrát vyšší než v roce 1978, kdy se začala uplatňovat politika volného trhu. V roce 2007 Čína předehnala ve velikosti HDP Německo, v roce 2005 Velkou Británii a Francii. Stále je však její velikost menší, než polovina americké ekonomiky.
Čína se podle zprávy státní televize z minulého měsíce snaží udržet inflaci pod 4 %. I na této úrovni by ale podle Ma Juna z představovala vážný problém, protože „lidé jsou zvyklí na nízkou inflaci a inflace vysoká by mohla lehce vyvolat nespokojenost ve společnosti“. Během deseti let do roku 2009 totiž inflace v průměru dosáhla jen 1,6 %.
Na vážnost problému s inflací poukázal i nezávislý ekonom Andy Xie. Ten již před časem nazval čínský akciový trh „obrovským Ponzi schématem“. Ve středu v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že Čína momentálně nemá problém s růstem ekonomiky, ale s růstem cen. Vláda se tak musí zaměřit na inflaci, která „ovlivňuje většinu lidí, protože ceny potravin rostou dvojciferným tempem“. Podle ekonoma není utahování monetární politiky v Číně dostatečně rychlé, zvyšování sazeb by mělo být razantnější.
Vláda se snaží omezit růst cen potravin tím, že na trh uvolňuje své potravinové rezervy. Globální ceny potravin se však v dohledné době nesníží, naopak mohou dále růst. Uvolňování rezerv tak není dlouhodobou strategií, namísto toho musí dojít k omezení nabídky peněz, protože i přes dosavadní kroky činí roční sazba u depozit 3 %, zatímco inflace u potravin je 20 %. Vedle toho se vláda musí zabývat tím, že ve srovnání s růstem cen mzdy nerostou dostatečně rychle.
Ohledně vztahů s USA ekonom uvedl, že přístup na čínský trh bude pro americké firmy a ekonomiku důležitější než problém kurzu renminbi.
(Zdroj: Bloomberg)