Evropský navigační systém Galileo stojí daňové poplatníky stále více peněz, přesvědčující důvod pro svou existenci si přesto stále ještě ale nekoupil. Napsala to dnes evropská verze amerického listu The Wall Street Journal v reakci na výzvu Evropské komise členským státům navýšit peníze pro Galileo o více než 50 procent.
List připomíná, že v roce 2002 přivítal uvolnění prvních financí pro Galileo s otázkou, zda svět potřebuje další satelitní systém vedle amerického Global Positioning System (GPS). Vyjádřil však tehdy naději, že Galileo o desetiletí později "bude zřejmě fungovat dobře".
Ukazuje se, že to bylo přespříliš optimistické, protože místo původního cíle zahájit v roce 2008 provoz se 24 satelity by měl začít Galileo fungovat s 18 satelity a až v roce 2014. V úterý pak Evropská komise oznámila, že k dosud vyčleněným 3,4 miliardy eur (83 miliardám Kč) je nutné přidat dalších 1,9 miliardy eur, pokud má být systém uveden do provozu. Celková cena 5,3 miliardy eur je tak téměř šestinásobkem původního odhadu 916 milionů eur.
Všechny ty peníze si však podle listu nekoupily přesvědčivý důvod existence Galilea. Systém GPS je nadále účinný, přesný a volně k dispozici pro každého, kdo má přijímač. Zastánci Galilea sice říkají, že bude přesnější, nových satelitů Galilea však využije ke zpřesnění i GPS, protože oba systémy budou interoperabilní.
Evropští činitelé také neustále opakovali, že "potřebují" Galileo jako systém nezávislý na GPS, který je pod kontrolou americké armády, pro případ, že Pentagon by se někdy rozhodl provoz svého systému zastavit. To by dávalo smysl, ovšem jen v tom případě, kdyby to už od roku 1983, kdy je GPS k dispozici pro civilní potřeby, Spojené státy někdy udělaly, podotýká list.
Zastánci chovají myšlenku, že Galileo by mohl přinášet peníze, kdyby námořní přepravci a další firmy za přístup k jeho přesnějšímu signálu platili. "Dosud však nikdo neprojevil zájem platit za něco, co může mít gratis," píše list.
Vzhledem k tomu všemu není podle listu divu, že soukromé firmy, které původně Galileu přislíbily investice, v roce 2008 z projektu odstoupily. Evropští daňoví poplatníci bohužel takovou možnost nemají a budou muset uhradit celý účet, ať bude jakkoli vysoký, píše list.
Galileo je bezkonkurenčně nejdražším projektem Evropské unie. O jeho sídlo z čistě prestižních důvodů usilovala Česká republika, která jej nakonec minulý měsíc také definitivně získala.
Podobně jako dnes WSJ se údajně vyjádřil šéf německého dodavatele satelitů pro Galileo. Berry Smutny, šéf německého výrobce satelitních technologií OHB Technology, podle diplomatických depeší z října 2009 zveřejněných portálem WikliLeaks řekl, že Galileo je "mrhání penězi evropských daňových poplatníků" a "hloupý nápad, který má hlavně sloužit francouzským zájmům". Tento týden dostal Smutny za výroky o Galileu z čela firmy vyhazov, třebaže popíral že by něco takového řekl.