Dlouhodobě uvolněná měnová politika s sebou nese riziko nejen pro finanční stabilitu, ale i pro hospodářský růst, uvedla pro dnešní Hospodářské noviny členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. V rozhovoru pro měsíčník Bankovnictví dále uvedla, že pro českou ekonomiku by bylo nyní adekvátní nastavení hlavní úrokové sazby v rozmezí 1 a 1,5 procenta.
Současné nastavení úrokových sazeb bylo podle Zamrazilové na místě v krizové situaci, nyní je naopak třeba dát jasný signál, že krize skončila. Členka bankovní rady se domnívá, že hlavní devizou malé a otevřené ekonomiky je celková makroekonomická a finanční stabilita, což zahrnuje i neutrální nastavení měnové politiky. „Neutrální sazbu v současných podmínkách vidím někde mezi hodnotou 1 % až 1,5 %,“ vysvětlila Zamrazilová.
Na posledním měnovém jednání (22. prosince) hlasovala Eva Zamrazilová jako jediná pro zvýšené sazby z historickém minima 0,75 procenta, kde je již od počátku. Zamrazilová byla jediným zastáncem utahování české měnové politiky již na předchozích měnových zasedáních bankovní rady 23. září a 4. listopadu. Aktuální prognóza vývoje úrokových sazeb České národní banky počítá se zvyšováním sazeb nejdříve v polovině roku.
Podle Zamrazilové je nutné, aby se centrální banky nezabývaly pouze cenovou stabilitou, ale stabilitou finančního systému jako celku. Kromě cílování inflace by podle členky bankovní rady měl tvůrce měnové politiky brát v úvahu i nedokonalé fungování finančních trhů. „V reálním světě současné ekonomiky je bankovní soustava velmi důležitou součástí transmisivního mechanismu. Pokud modely měnové politiky centrálních bank jeho fungování nezahrnou, není měnové rozhodování ovlivněno vývojem na finančních trzích tak jak ve skutečnosti ovlivňuje reálnou ekonomiku,“ napsala Eva Zamrazilová v komentáři pro HN.
K udržování finanční stability lze využít regulační makroekonomické nástroje typu požadavků kapitálové přiměřenosti, ukazatelů likvidity, poměrů mezi úvěrem a zástavou, různé typy opravných položek a omezení pro pákové ukazatele, soudí Zamrazilová.
Obohacením diskuse o měnové politice o finanční sektor podle Zamrazilové povede k návratu „faktoru peněz“ do rozhodování, „které z něj teoretické zázemí nového konsensu měnové politiky vyřadilo.“
(Zdroj: HN, Bankovnictví, ČNB)