Ve snaze o stabilizaci evropské dluhové krize představuje Španělsko důležité bojiště. Pokud nebude ve snaze o restrukturalizaci svých „cajas“ (neobchodovaných regionálních bank), existující záchranné mechanismy v Evropě nebudou dostatečné. Zvýší se tlak na euro, německé sazby a důvěryhodnost a integritu ECB.
Dobrou zprávou je fakt, že Španělsko na rozdíl od Řecka nemá přímou krizi veřejných financí. Jeho veřejný dluh, dosahující 60 % HDP, je na polovině zadlužení řeckého. Je tak mnohem lépe zvladatelný. Výzva ale přichází ve formě potenciálních závazků – závazků v jiných sektorech, které by se vláda mohla rozhodnout vzít na sebe, aby zamezila dalším finančním a ekonomickým problémům.
Španělsko se nyní nachází v situaci, kde před pár lety bylo Irsko. Jeho vláda se rozhodla vzít na sebe velkou část ztrát tamních soukromých bank. Nyní je jasné, že tato dodatečná zátěž dosahující 30 % HDP je pro irské finance nadměrná. Země tak nyní závisí na pomoci od MMF a jiných evropských států.
Španělsko se snaží podobné zkušenosti vyhnout. Centrální banky nutí cajas k reformě a rekapitalizaci. K ní by podle odhadů mělo být zapotřebí od 20 miliard eur až po 100 miliard eur. Pokud bude Španělsko jednat rozhodně, může se irskému osudu vyhnout. Není to ovšem zdaleka jisté, ani automatické. Viditelný pokrok v rekapitalizaci cajas, prodeji některých jejich aktiv, případně v jejich fúzích by musel být patrný v několika málo následujících týdnech.
Uvedené je výtahem z „Spain is not Greece and need not be Ireland“, autorem je šéf Pimca Mohamed El-Erian.
(Zdroj: FT)