Evropská pohroma bude pokračovat, dokud se nebude řešit jádro problémů zemí na periferii – jejich ztráta konkurenceschopnosti a špatně nastavené ekonomické struktury. Dobrou zprávou je to, že v jádru eurozóny probíhá oživení a projednává se rozšíření European Financial Stability Facility. V Portugalsku a Španělsku se projednávají nové kroky zaměřené na další úspory v rozpočtu, Španělsko také ohlásilo reformu svých spořitelen. Finanční trhy na tento vývoj reagují pozitivně, CDS zemí na periferii od začátku ledna klesly o 25 bazických bodů na 150 bazických bodů. Euro posílilo proti dolaru o 2 %, akciové trhy si připsaly 6 %.
Vysoké spready a stagnující růst zemí na periferii ale ukazují, že světlo na konci tunelu stále vidět není. Nejde jen o fiskální krizi, pravdou je naopak to, že po přijetí eura veřejný dluh všech těchto zemí s výjimkou Portugalska klesl. Po vstupu do eurozóny ale nastal i pokles sazeb a růst důvěry, což vyvolalo vlnu výdajů, které zvedly mzdy relativně k produktivitě, a podpořilo růst domácích sektorů, jako je stavebnictví, ovšem na úkor průmyslu. Tento vývoj podporovala i uvolněná politika ECB.
Růst reálné domácí poptávky v zemích na periferii (GIIPS – Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko) tak v letech 2000 – 2007 v průměru dosáhl 25,16 %, v Německu je 1,8 %. Jednotkové náklady práce v GIIPS vzrostly o 24,6 %, zatímco v Německu poklesly o 0,8 %. Globální krize jen odkryla neudržitelnou povahu růstu těchto zemí.
Od roku 2007 klesla poptávka v Irsku o 23 %, v Řecku o 11 % a ve Španělsku o 8 %. V Německu rostla o 2 %. Avšak ani přes ohlášené snížení mezd a oslabení eura nedošlo kromě Irska ke zlepšení reálného efektivního kurzu zemí GIIPS, který indikuje jejich mezinárodní konkurenceschopnost. A i přes boom mezinárodního obchodu se zdá, že jejich ekonomiky budou nadále stagnovat, či klesat. Graf ukazuje index založený na nákladech práce v porovnání s hlavními průmyslovými zeměmi světa, včetně Číny:
Snad s výjimkou Irska tak země GIIPS nemají jinou možnost než provést strukturální reformy, stimulovat inovaci a zvýšit konkurenceschopnost na trzích s produkty a konkurenceschopnost práce. Jinak se bude rozdíl mezi nimi a straně jedné a jádrem eurozóny na straně druhé jen zvyšovat.
Uvedené je výtahem z „Is the euro rescue succeeding?“, autoři jsou Uri Dadush a Bennett Stancil.
(Zdroj: VOX)